Dopis jako umělecký esej. Vybraná korespondence Josefa Váchala a Anny Mackové z let 1940-1962

Abstract

Tématem práce je korespondence Josefa Váchala a Anny Mackové z let 1940 až 1962, kterou interpretuje a vzájemně porovnává. Sleduje míru reference mimotextové skutečnosti, podobu intertextuality, výrazové prostředky a témata, podobu autorského subjektu, formální a vizuální aspekty dopisů, neposlední řadě i aspekty genologické. Vymezuje i současné diskurzy, ovlivňující vnímání těchto uměleckých osobností a formující i čtení jejich textů. Přístup volného bádání byl zvolen na základě "esejistického" charakteru korespondence Josefa Váchala, která představuje specifický autorský projev, stojící na pomezí literárních druhů i žánrů, výtvarného a literárního projevu, referenční a reflexivní funkce. Hermeneutické interpretace osobních písemností přináší - vedle aspektů literárněvědné oblasti i netradiční svědectví o životě v dobového kontextu Československa 40., 50. a 60. let 20. století.