Sídelní a stavební vývoj vesnice Dolní Újezd od konce 18. století do začátku 20. století.
Diplomová práceOmezený přístupDatum publikování
2015
Autoři
Vedoucí práce
Oponent
Název časopisu
Název svazku
Vydavatel
Univerzita Pardubice
Abstrakt
Předkládaná práce se zabývá sídelním a stavebním vývojem východočeské vesnice Dolní Újezd. Po krátkém úvodu následuje představení pramenů a literatury. Kapitola o sídelním vývoji se opírá o analýzu urbářů litomyšlského panství a katastrů. Kapitola o stavebním vývoji vychází z analýzy stavebních plánů a objektů postavených do prvních desetiletí 20. století. Následující část představuje shrnutí dosavadních poznatků, je tedy věnována sídelnímu a stavebnímu vývoji vesnice Dolní Újezd s důrazem na konec 18. století až začátek 20. století. Poslední kapitola představuje interpretační možnosti takto získaného materiálu v oblasti proměny historické rodiny, lidové zbožnosti nebo sebeprezentace venkovského lidu.
Rozsah stran
145 s.
ISSN
Trvalý odkaz na tento záznam
Projekt
Zdrojový dokument
Vydavatelská verze
Přístup k e-verzi
Práce bude přístupná pouze v rámci univerzity od 31.3.2016
Název akce
ISBN
Studijní obor
Kulturní dějiny: Péče o kulturní dědictví
Studijní program
Historické vědy
Signatura tištěné verze
Práce dosud není ve studovně dostupná
Umístění tištěné verze
Univerzitní knihovna (studovna)
Přístup k tištěné verzi
Klíčová slova
This Diploma thesis deals with settlement and structure development of Dolní Újezd, village in East Bohemia. A short introduction is followed by the presentatiton of the sources and literature. The chapter about settlement development is based on analysis of the Litomyšl manor urbaries and of the cadastres. The chapter about structure development is based on the analysis of the building plans and buildings built till the first decades of the 20th century. The following part is a summary of this knowledge; it is dedicated to the settlement and structure development Dolní Újezd village, with the emphasis on the late 18th century to early 20th century. The last chapter presents interpretive possibilities of this material, especially in the historical transformation of the family, popular piety or selfrepresentation of rural people