Abstrakt:
Práce pojednává o pojetí člověka u Jana Amose Komenského. Koncepce člověka se u tohoto našeho významného myslitele postupně vyvíjela. Vliv na to měla nejenom politická situace, ale i jeho osobní tragédie, působení v Jednotě bratrské a postupný zrod jeho vševýchovných a všenápravných koncepcí. První kapitola pojednává o pojetí člověka v předpansofickém období, jež se vyznačuje silným pesimismem, nicméně objevuje se tu již myšlenka stejné lidské přirozenosti. Druhá kapitola se zabývá člověkem v pansofickém období, o němž Komenský pojednává hlavně v Didaktice. Třetí kapitola, která je jádrem práce, věnuje pozornost pojetí člověka v Obecné poradě, kde kromě myšlenek o stejné lidské přirozenosti, o věcech lidských a jejich nápravě má velký význam idea člověka jako bytosti celku.