Katedra filosofie a religionistiky / Department of Philosophy and Religious Studies
Stálý URI pro tuto komunituhttps://hdl.handle.net/10195/3873
Procházet
149 výsledky
Search Results
Bakalářská práce Otevřený přístup Filosofie existence Gabriela Marcela(Univerzita Pardubice, 2010) Malinská, Martina; Grygar, Filip; Horák, PetrPráce se věnuje filosofii existence Gabriela Marcela. Nejdůležitějšími body jsou situace, dualita mít nebo být a naděje. Spojovacím článkem těchto tří bodů je vlastnický modus Já-mám. Marcelův pohled na situaci soudobého člověka je zde pouze nastíněn. Díky tomu vyniknou podmínky, za kterých dochází k přeceňování jmění. Vlastnický modus je zde zpracován s ohledem na formy vlastnění. Jedna z kapitol se také věnuje prototypickému jmění těla. Práce navíc obsahuje několik srovnání mezi Marcelem a Jean Paul Sartrem. Tato srovnání jsou uváděna pouze pro ujasnění Marcelových myšlenek. Nejsou tedy zahrnuta pod žádné speciální téma. Poslední část práce se věnuje naději, která podle Marcela překonává vlastnický modus.Bakalářská práce Otevřený přístup Filosofie existence u Karl Jasperse(Univerzita Pardubice, 2010) Klapáková, Lucie; Zátka, Vlastimil; Kuneš, JanPředložená bakalářská práce je zaměřena na filosofii existence, konkrétně na Karl Jasperse, významného psychiatra a filosofa 20. století, který je považován za jednoho z nejdůležitějších představitelů moderní filosofie existence. Úvod práce je zaměřen na filosofii existence obecně, srovnání názorů několika filosofů a jejich pojetí existence. První kapitola je věnována významnému filosofu 19. století, na kterého Jaspers navazuje, Sorenu Kierkegaardovi. Kierkegaard je zde uveden jako "otec" filosofie existence, jako filosof, na kterého navazovali nejvýznamnější představitelé existenciální filosofie: K. Jaspers, J. P. Sartre nebo M. Heidegger. Další část práce se zabývá filosofií Karl Jasperse, zkoumá Jaspersovy základní pojmy, které v jeho myšlení nabývají specifického významu, jsou to základní filosofické termíny jako: existence, transcendence, šifra, mezní situace. Práce vychází především z jeho děl: Duchovní situace doby, Šifry transcendence a Úvod do filosofie, z jeho dalších děl a ze sekundární literatury.Bakalářská práce Omezený přístup Filosofické předpoklady demokracie u T. G. Masaryka(Univerzita Pardubice, 2010) Pintner, Jiří; Prázný, Aleš; Grygar, FilipPráce se zabývá filosofickými předpoklady demokracie u T. G. Masaryka. T. G. Masaryk zakládal demokracii na humanitních ideálech, které před ním rozvíjeli čeští obroditelé, němečtí filosofové jako například J. G. Herder a další. Pro Masaryka je ústředním pojmem humanita, která má být protikladem k starému absolutistickému způsobu vlády a hierarchickému církevnímu pokrytectví. Staré pořádky jsou světovou válkou vyvráceny a na nových státech je, aby se připojily k západnímu demokratickému světu. Pro demokracii je důležité vzdělání a svoboda projevu, bez těchto buď upadá do demagogie nebo se mění zpět v násilnou formu vlády. Demokracie nemůže být brána jen jako forma správy, možnost samostatnosti a paralelně nebudou v demokratické společnosti rozvíjeny ideály humanitní - lidský rozum, cit a svědomí. Tato upadlá, prázdná demokracie sklouzne ke konzumu, k "živočišnosti".Bakalářská práce Otevřený přístup Pojetí náboženství v díle Tomáše Garrigua Masaryka(Univerzita Pardubice, 2010) Cmár, Milan; Hejduk, Tomáš; Prázný, AlešPráce je věnována pojetí náboženství v díle Tomáše Garrigua Masaryka a to především v období let 1881-1904, kdy se nejvíce formovaly Masarykovy náboženské teze. Masarykovy názory na náboženství se utváří v jeho habilitačním díle Sebevraţda. Pozornost je kladena zejména na projekt nového náboženství, které bylo hlavním tématem Masarykovy filosofie náboženství. Nové náboženství je třeba pro moderního člověka, který přestal věřit církevnímu křesťanství. V rámci tohoto projektu je popsána Masarykova kritika křesťanství, pojmy náboženská svoboda a náboženská krize či nutnost mravnosti v rámci náboženství. Na konci práce se věnuji Masarykovu nahlížení na Ježíše jako na člověka a ne jako na Boha. Práce je uzavřena zamyšlením nad aktuálnosti Masarykových tezí pro dnešního člověka.Bakalářská práce Otevřený přístup Filosofie náboženství v druhé polovině 20. století(Univerzita Pardubice, 2010) Hloušková, Kamila; Hejduk, Tomáš; Hermann, TomášTato bakalářská práce se zabývá filosofií náboženství v druhé polovině 20. století. První část je věnována vymezení postmoderní kultury a vysvětlení pojmů postmoderna a moderna v souvislosti s filosofií náboženství. Druhá část je věnována filosofii Richarda Rortyho a jeho vztahu k náboženství. Další části se zabývají otázkami náboženství filosofa Gianni Vattima. V závěru práce Rortyho a Vattimovy myšlenky porovnávám.Bakalářská práce Otevřený přístup Starořecká kultura jako kultura hanby(Univerzita Pardubice, 2010) Křesťanová, Monika; Hejduk, Tomáš; Grygar, FilipTato práce se zabývá vymezením pojmů kultura hanby a kultura viny ve starověkém Řecku. První část je věnována vysvětlení samotných pojmů hanba a vina z pohledů antropologů a filosofů. Druhá část se zabývá pohledem na kulturu hanby a viny Erickem Doddsem. Ve třetí části je nastíněn pohled na tuto problematiku v podání Bernarda Williamse. V závěru práce porovnám obě pojetí.Bakalářská práce Omezený přístup Masarykův pokus o českou filosofii(Univerzita Pardubice, 2010) Blažková, Petra; Prázný, Aleš; Grygar, FilipTato práce je zaměřena na Masarykův pokus o českou filosofii. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se snažím ukázat Masarykovy základní myšlenky. V první z nich se zaměřuji na Masarykův životní názor, dále pak na jeho pojetí národa, světové revoluce a reformace. Masaryk ve své filosofii zdůrazňuje podmíněnost praxe teorií, vnitřní revoluci, potřebu mravnosti a odpovědnosti člověka za své činy. Masarykův pokus o českou filosofii tvoří především Česká otázka a Světová revoluce.Bakalářská práce Omezený přístup Rousseauova filosofie přírody, kultury a výchovy(Univerzita Pardubice, 2010) Kuchařová, Iva; Zátka, Vlastimil; Pelcová, NaděždaÚstředním motivem myšlení Jeana Jacquese Rousseaua je člověk, a proto se i tato bakalářská práce na člověka soustřeďuje. Je zde věnována pozornost jednotlivým Rousseauovým určením lidské přirozenosti, jimiž jsou svoboda, tendence k sebezachování, sebeláska a schopnost člověka zdokonalovat se. Bakalářská práce také popisuje Rousseauův vztah k přírodě a k prapůvodnímu přirozenému stavu, jehož je podle Rousseaua příroda tvůrcem. Práce nahlíží na Rousseaua jako na jednoho z prvních myslitelů, kteří postřehli, že kultura je čímsi deformujícím, zahlcujícím, falešným, znetvořujícím lidskou přirozenost, čemu je nutno dát určité hranice a postavit se v zásadě proti. Rousseau pokrok kultury považoval za hlavní příčinu veškeré dekadence lidstva a ve svých spisech ji i moderní společnost jako takovou podrobuje ostré kritice, o kterých tato práce také pojednává. Dále se bakalářská práce zabývá výchovou u Jeana Jacquese Rousseaua, jak ji autor vykresluje ve svém pedagogickém románu ?Emil, čili o vychování?. Nový výchovný koncept měl být podle Rousseaua individuálním řešením společenských a kulturních problémů té doby, a proto se jej pokusil vytvořit.Bakalářská práce Otevřený přístup Srovnání pojetí lásky v dialozích Symposion a Faidros(Univerzita Pardubice, 2010) Kaplanová, Kristýna; Hejduk, Tomáš; Horák, PetrPráce rozebírá Sókratovo pojetí lásky v Platónových dialozích a věnuje se srovnání Sókratových názorů s názory jeho současníků.Celá problematika je též hodnocena z pohledu moderních myslitelů.Diplomová práce Otevřený přístup Téma Stvoření jako součást Šabatové liturgie(Univerzita Pardubice, 2010) Chmelenský, Michal; Lisý, Štěpán; Pargačová, ViolaTématem této diplomové práce je motiv stvoření v šabatové synagogální liturgii. Podkladem pro její zpracování se stala především látka siduru (a v menší míře také machzoru) aškenázského ritu. Výklad byl zaměřen zejména na rozbor liturgických oddílů Psukej de-zimra, Birchot kri´at Šema, Kri´at Šema, Kri´at ha-Tora, Šemone Esre a Kabalat Šabat. Z široké škály možností, jakým způsobem toto téma možno uchopit, byla zvolena metoda převážně deskriptivní. Ačkoliv bylo částečně poukázáno také na historický vývoj těchto vybraných liturgických částí, celý výklad je vychází ze současné podoby synagogální litrugie prostředkované moderními sidurim. Prostřednictvím textů Tanachu, a zejména tradičních komentářů tzv. "ortodoxního judaismu", bylo poukázáno nejen na pozici, kterou motiv stvoření zaujímá v liturgii šabatu, ale částečně také v synagogální bohoslužebné praxi obecně. První část práce tvoří krátký exkurz, stručně nastiňující vybraná témata tanachického pojetí stvoření světa a významu Šabatu / "sedmého dne". V oddílech věnovaných samotné synagogální liturgii bylo poukázáno na vztah motivu stvoření a liturgie skrze koncept kavana, a současně s tím také na "úlohu", kterou liturgie (či soukromá modlitební praxe) v náboženském životě judaismu zastává. Zbývající části práce jsou již věnovány rozboru konkrétních liturgických částí a jejich tradičních interpretací v souvislosti s motivem stvoření.