Vliv historických receptur na vlastnosti a degradaci železogalových inkoustů na různých podložkách

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá problematikou železogalových inkoustů. Konkrétně zkoumá jejich vlastnosti a degradační potenciál ve vztahu k odlišným historickým recepturám a vybraným psacím podložkám. Počáteční kapitoly práce seznamují čtenáře s komplexitou těchto záznamových prostředků, zejména s jejich historií, složením, přípravou a degradačními mechanismy. Na ně navazuje experiment, v jehož rámci bylo srovnáno sedm různých železogalových inkoustů připravených dle odlišných historických receptur ze 16. století. Tyto inkousty byly aplikovány na ruční papír, strojní papír a pergamen a část takto zhotovených vzorků byla podrobena umělému stárnutí. Výsledky provedených testů poukázaly na chemickou nestabilitu připravených inkoustů a na značné vyplavování reaktivních částic z jejich nánosů. Mechanické zkoušky prokázaly duální efekt nánosu, který podložku zpevňuje v tahu, ale zároveň ji činí křehčí v přehybu. Celá práce je završena restaurátorským zásahem provedeným na rukopise ze 16. století, jenž zasazuje zkoumanou problematiku do reálného kontextu.