"Maminko máš to marné, já muže ráda nemám...": Podoby lesbické lásky a sexuality v první polovině 20. století

Abstract

Předložená dizertační práce zkoumá podoby lesbické lásky a sexuality v první polovině 20. století. K tématu se v minulosti vyjadřoval medicínský a justiční aparát. Oba tyto aparáty produkovaly vědění o homosexuálních ženách, čímž také utvářely jejich obraz ve společnosti. V rámci medicíny se podařilo čerpat z lékařských odborných knih, zpráv a studií. Lékařský pohled na homosexualitu se poté podařilo zkoumat skrze případovou studii o člověku A. H. a dále skrze lékařská vysvědčení, která byla součástí trestních spisů. Na českém území byla homosexualita do roku 1961 trestným činem, a to bez rozdílu na pohlaví. Práce zkoumá 16 případů vedených s homosexuálními ženami v Čechách i na Moravě. Skrze případy bylo možné studovat nejen fungování justičního aparátu, ale i stopy o každodenním životě žen. Součástí některých případů byla také milostná korespondence, které představuje zajímavý vhled do ženské intimity. Práce se dále zaměřuje na literární diskurz. Obraz lesbické ženy v první polovině 20. století byl utvářen nejen literárními díly, ale i divadelními hrami a filmy, které byly předváděny českému publiku. Reakcí na tuto produkci jsou poté zprávy u kritiků a recenzentů. Dobový tisk je tedy dalším ze zdrojů, který utvářel obraz lesbických žen ve společnosti. Z literární produkce je nutné zdůraznit také vliv časopisu Hlas, který se zasazoval o dekriminalizaci homosexuality a zároveň byl ve své době jediným českým médiem, které se svými texty snažilo bojovat proti stigmatizaci homosexuality. Práce zkoumá díla čtyř autorek, které se soustředily kolem časopisu Hlas a ve svých textech tématizovaly problematiku milostných vztahů mezi ženami.