Výchova u J. J. Rousseaua

Abstract

Práce je zaměřena na pojetí člověka a výchovy u J. J. Rousseaua, myslitele žijícího v 18. století v revoluční Francii. První kapitola se zabývá filosofickými předpoklady, nahlíží na období osvícenství pozitivně, tzn. zdůrazňuje propagování myšlenky pokroku a racionálního náhledu na svět. V druhé kapitole je nastíněno pojetí lidské přirozenosti a přírody v myšlenkách J. J. Rousseaua. Třetí kapitola rozpracovává fenomén výchovy, který Rousseau pojímá jako hledání cesty, jak se stát člověkem a jak žít. Ve čtvrté kapitole je výchova pojata jako průsečík paradoxů a protikladů, avšak obsahuje také mnoho dalších popudů, které přetvořily výchovu novým směrem.