Schwarzenberská stavební kancelář a její činnost v druhé polovině 19. století

Abstract

Tato disertační práce je věnována tématice šlechtického stavitelství ve druhé polovině 19. století na příkladu schwarzenberské stavební správy a její činnosti. Práce přibližuje dějiny rodu i majetkový vývoj schwarzenberských dominií do 19. století. Široký prostor je věnovaný vývoji správy schwarzenberských majetků i stavební správy , která je její nedílnou součástí. Práce dále přibližuje osobnost knížete Jana Adolfa II. i jeho syna a nástupce, knížete Adolfa Josefa. Právě kníže Jan Adolf II. musel během své vlády v letech 1833-1888 čelit mnohým těžkostem, které přineslo dlouhé 19. století. Zásadní bylo zrušení poddanství v roce 1848 a s ním i celé vrchnostenské správy. Hrozící ztrátu postavení Jan Adolf II. zažehnal rozsáhlými reformami hospodaření na velkostatcích i reformami jejich správy. Stranou nezůstala ani modernizace a výstavba nových moderních průmyslových objektů, zejména pivovarů, cukrovarů, mlýnů, pil, pekáren či mlékáren. Modernizace hospodářství přinesla nové nároky na stavby zemědělské, tedy hospodářské dvory, i stavby související s lesnickým provozem. Nárůst počtu obyvatel ve sledovaném období se potom odrážel v potřebě zvýšení kapacity staveb občanské vybavenosti, tedy kostelů a škol. Všechny tyto stavby projektovala schwarzenberská stavební kancelář reprezentovaná zejména Stavebním ředitelstvím v Českém Krumlově a jeho pracovníky. Jednotlivé příklady z praxe potom přibližují přestavby zámků Hluboká a Vimperk či výstavbu patronátních staveb. Práci uzavírají obrazové a textové přílohy.