Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
60 výsledky
Search Results
Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Characteristic damage and restoration of translucent paper demonstrated on case studies(2023) Machačko, Luboš; Sejkorová Kašparová, Věra; Zadinová, Kateřina; Sánchez, Marta Soliva; Sotiropoulou, MantoThis article focuses on the long-term experience and restoration of translucent archival supports and tracing cloth. The Studio of Restoration and Conservation of Artworks on Paper, belonging to the Faculty of Restoration, at the University of Pardubice, has cooperated with The State Regional Archives of Litomerice, the State District Archives in the town of Most for many years. Over 15 years ago, we started working on the restoration of translucent supports from the archives collection. In the course of that time, we have developed our restoration methods to treat those unique materials. The information and experience collected throughout the years should help increase the awareness of the issues in the restoration of translucent supports.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ OBOUSTRANNÉ VELKOFORMÁTOVÉ SKICI EMILA FILLY – HEJ, NEBUDEM ROLNÍKOM – HEJ OVEČKY(2023) Machačko, Luboš; Šebestová, Anežka; Svobodová, Markéta; Selucká, AlenaProblematika restaurování velkoformátových děl je v tomto článku prezentována na komplexním restaurování oboustranné kresebné skici od Emila Filly. Hlavní část příspěvku je věnovaná restaurátorskému postupu, který byl stanoven na základě předcházejícího restaurátorského průzkumu a z něho vycházející koncepce restaurování, která reflektuje celkový stav díla před započetím restaurátorských prací, dokumentuje ho a vyhodnocuje jej. Dále identifikuje použité materiály, techniku a případné druhotné zásahy. Stěžejní částí procesu bylo náročné vyrovnávání rozměrného díla na vyhřívaném nízkopodtlakovém stole. V neposlední řadě bylo nutné se vypořádat se zvolením vhodného způsobu adjustace, která bude vyhovovat dlouhodobému uložení.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ DVOU MONOTYPŮ OD JAROSLAVY PEŠICOVÉ Z GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ(2023) Machačko, Luboš; Bartoníková, Karolína; Chvojková, Barbora; Selucká, AlenaTento článek pojednává o průběhu komplexního restaurátorského zásahu na dvou barevných monotypech na papírové podložce od Jaroslavy Pešicové. Na objektech byly provedené chemicko-technologické a umělecko-historické průzkumy. Dále byla díla podrobena neinvazivním a invazivním průzkumům. Na základě těchto zjištění byl zvolen vhodný restaurátorský záměr a posléze prošly komplexním restaurátorským zásahem včetně závěrečné adjustace do speciálně vytvořeného ochranného boxu.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovce(2023) Ďoubal, Jakub; Bayer, KarolCílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek a nečistot do porézního systému, nutností použití velkého množství vody na vymytí, a zejména pak nebezpečím narušení povrchu a tím i výrazného zrychlení degradačních procesů. Článek podrobně popisuje a zdůvodňuje limity použití čisticích past při restaurování, přičemž vychází ze zahraničních publikovaných studií, vlastních zkušeností autorů i výzkumu a je doplněn množstvím obrazového materiálu dokumentujícího popsané procesy.Konferenční objekt Omezený přístup peer-reviewedpublished Epitaf Jáchyma z Hradce v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci ve světle archivního, restaurátorského a materiálového průzkumu(Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., 2022) Míchalová, Zdeňka; Bartůňková, Lucie; Kuneš, PetrPříspěvek představuje archivní, restaurátorský a materiálový průzkum torza renesančního památníku nejvyššího kancléře Českého království Jáchymova z Hradce (1526–1565) v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci, který dala v letech 1568–1578 vytvořit manželka zesnulého Anna Hradecká z Rožmberka (1530–1580). Dnešní epitaf je tvořen přízední edikulou se štukovou dekorací a nápisy, ovšem v archivních pramenech a starší vlastivědné literatuře je zaznamenána existence tumby, na níž se měla nacházet klečící postava Jáchyma z Hradce při modlitbě. Figura mohla být provedena buď v reliéfu nebo jako samostatná, plně plastická postava. Na vzniku díla se podílelo několik italských zedníků a štukatérů, přičemž jméno hlavního autora je neznámé, v pramenech je označen pouze jako “Vlach”. Dále je doložena účast kameníka Šimona Kouřimského, který vytesal nedochovaný mramorový náhrobek Jáchyma z Hradce a pasovského sochaře Hanse Maurera, jenž patrně vytvořil tumbu. Tumba byla zničena při požáru kostela v roce 1801 a edikula prošla obnovou. Restaurátorský a materiálový průzkum se soustředil na otázky po původním ztvárnění povrchu dochované části, opravným zásahům provedeným v minulosti a technologickým aspektům díla. Ačkoliv se ani na základě široce pojatého interdisciplinárního průzkumu nepodařilo zmíněné skutečnosti zcela objasnit, přesto náš výzkum vedl k ustavení dvou teorií o původní barevné podobě památky, které by však bylo možno ověřit až v průběhu konzervátorského zásahu, jenž se z pohledu znovunabytí kvalit původní modelace díla jeví jako více než žádoucí.Článek Otevřený přístup peer-reviewedpublished Komplexní restaurování architektonického výkresu Mlýnské kolonády v Karlových Varech z Národního technického muzea v Praze(2022) Machačko, Luboš; Pavlisová, EliškaČlánek se zabývá komplexním restaurováním architektonického plánu Mlýnské kolonády v Karlových Varech pocházející ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Autorství díla je připisováno architektu Josefu Zítkovi. Objekt prošel neinvazivním a invazivním průzkumem, na jehož základě byl vypracován restaurátorský záměr a provedeno restaurování. Některé z procesů restaurátorského zásahu byly ovlivněny velkým formátem díla. Podstatnou součástí koncepce zásahu bylo uchování co největšího podílu původních materiálů, proto bylo přistupováno ke všem částem díla individuálně s respektem k jejich autenticitě a historické paměti.Konferenční objekt Omezený přístup peer-reviewedpublished Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci jako pohřebiště nižší šlechty(Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., 2022) Míchalová, ZdeňkaPozdně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci na jihozápadní Moravě představoval v období 15. a 16. století významné pohřebiště rytířských rodů Drhů z Dolan,vladyků z Maříže, Hodických z Hodic a Hodějovských z Hodějova. V době osmdesátých let 15. století, kdy rudolecké panství spravoval Václav z Maříže, došlo k přestavbě kostela na dvoulodí podle vzoru kostel sv. Jakuba v Telči, přestavěného pány z Hradce. Václav z Maříže dal kostel patrně i vybavit nástěnnými malbami a pořídil malovaný oltář a křtitelnici. V kostele se nachází i jeho náhrobník z roku 1480, který vznikl ještě za Václavova života, a náhrobky dalších členů jeho rodiny. Příklad aktivit Václava z Maříže ukazuje lokální variantu uměleckého mecenátu v jagellonské době. V roce 1582 v kostele vznikl štukový epitaf rodiny rytíře Jana Hodějovského z Hodějova, která sídlila v sousední vsi Markvarec. Umělecky velmi kvalitní, monumentální památník zobrazující Jana Hodějovského s manželkou a dětmi v životní velikosti, je v kontextu našeho renesančního sepulkrálního sochařství ojedinělý užitím polychromovaného štuku. Nejbližší analogii představují štukové figury Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna na tumbě v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Blízká přátelská vazba je doložena i mezi objednavateli obou sepulkrálních monumentů Janem Hodějovským a Zachariášem z Hradce. Formální podobnosti obou děl jsou natolik těsné, že lze uvažovat o stejném autorovi. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci, který fungoval pod patronátem místní rytířské šlechty, vypovídá o dosud velmi málo probádaných nárocích na uměleckou reprezentaci nižší aristokracie. Zároveň v sepulkrálních památkách uchovává informace o členech rytířských rodů, k nimž se vztahuje jen minimální množství písemných pramenů.Konferenční objekt Omezený přístup peer-reviewedpublished Re-restoration of the sgraffito facades of the Entrance Tower of the Litomyšl Chateau(Univerzita Pardubice, 2022) Vojtěchovský, Jan; Vojtěchovský, JanThe paper is devoted to the presentation of the sgraffito decoration the Entrance Tower of the Litomyšl Chateau. The sgraffito dates back to the 1730s and is a curious example of this technique at a time when it was already out of fashion. The façade underwent a rich development in different periods of time, which usually did not respect not only the sgraffito itself, but also the formal structure of the façade. Several waves of restoration of the façade subsequently took place in the 20th century, with the most complex being carried out in the late 1970s and early 1980s. This intervention set a completely new perception of the façade, combining the original elements of the façade with a visually very different Baroque reconstruction and completely new additions in the style of the original. The text reflects on the appropriateness of this approach and its defensibility in the context of generally accepted conservation conventions (e.g. the Venice Charter), both then and now. The text also presents the restoration intervention on the sgraffito decoration of the Entrance Tower of the Litomyšl Chateau from 2014-2015, during which findings from the history and development of the facades in question were collected. The paper explains why the concept from the late 1970s and early 1980s was more or less respected during the latest intervention.Článek Omezený přístup peer-reviewedpublished Eine vier Jahrhunderte lang verborgene Perle der Renaissancekunst aus den böhmischen Kronländern(2022) Bartůňková, Lucie; Míchalová, Zdeňka; Tišlová, Renata; Kovářík, ZdeněkDie Studie befasst sich mit der interdisziplinären Erforschung und Restaurierung des monumentalen Epitaphs des Rittergeschlechts der Hodějovský in Český Rudolec (Tschechische Republik). Das Werk aus dem Jahr 1582 wurde aus Granit und polychromem Stuck gefertigt. Die Polychromie, die teurere Materialien wie Marmor imitiert, stellt einen völlig einzigartigen Aspekt des Kunstwerks dar, der im mitteleuropäischen Kontext außergewöhnlich ist. Die Untersuchung wurde durch den schlechten Zustand des Werks erschwert, das vollständig von zweiten Farbschichten bedeckt war. Im Anschluss an die Untersuchungen wurde das Werk in seinen kunsthistorischen Kontext eingeordnet und ein sensibler, reversibler Restaurierungseingriff vorgenommen.Článek Otevřený přístup peer-reviewedpublished NUSK - databáze slepotiskové výzdoby knižních vazeb(2022) Slovik, Radomír; Marek, JánPřispěvek představuje přípravu a vznik veřejné odborné databáze pod názvem NUSK věnující se dokumentaci slepotiskového nářadí na českých vazbách ze 16. století.