Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749

Procházet

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 60

Omezený přístup
Antonín Gajdušek (1927–2001), soupis uměleckých děl ve veřejném prostoru
(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, Zuzana
Výtvarník Antonín Gajdušek z Březolup (1927–2001) vytvořil řadu návrhů pro díla ve veřejném prostoru. Z pozoruhodného souboru se podařilo najít už jen některá existující. O těch zaniklých vypovídají především archivní materiály podniku Českého fondu výtvarných umění Dílo a fotografie z pozůstalosti umělce, kterou spravuje ovdovělá žena Věra. Osobnost umělce jsme sledovali v rámci řešení projektu České umění 50. – 80. let 20. století ve veřejném prostoru: evidence, průzkumy a restaurování. Gajdušek vystudoval zlínskou Školu umění (1945–1949). Od roku 1958 začal tvořit ve „svobodném povolání“. Celá 60. léta věnoval intenzivní tvorbě monumentálních děl do veřejného prostoru. První zakázky měly malířský charakter (1961 nástěnná malba pro exteriér budovy plochodrážního stadionu v Březolupech, linkrusta pro interiér zemědělské školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště, 1962 linkrusta pro podnik Starorežná v Prostějově), další byly vytvářeny jako keramické reliéfy (1964 reliéf pro denní kavárnu hotelu Moskva ve Zlíně, 1965 dělící stěna pro výstavní síň prodejny podniku Dílo ve Zlíně). Na konci 60. let začal pracovat na neokonstruktivistických plastikách (1968 Proměna kružnice ve vlnovku pro knihovnu v Karviné, konstruktivní plastika a obklad stěny ve vstupní hale budovy Centroprojektu ve Zlíně). Monumentální návrhy Antonína Gajduška přerušila normalizace. V roce 1970 se odstěhoval ze Zlína do Prahy a pracoval spíše na ateliérových sochařských dílech, obrazech a grafikách.
Omezený přístup
A BRONZE BROOCH CASTING MOULD IN EASTERN BOHEMIA FROM THE PERIOD OF THE MARCOMANNIC WARS
(Romisch-germanisches zentralmuseum, 2020) Vich, David; Kmošek, Jiří
A half of a mould made from an alloy of copper, tin, zinc and a considerable percentage of lead intended for the production of brooches of Type Almgren 132 was discovered at a Germanic settlement in the cadastral area of Koci, Eastern Bohemia, dated by other finds to the period of the Marcomannic Wars. Finds of production waste indicate that non-ferrous metals were worked there some time around the Marcomannic Wars. Brooches of Type Almgren 132 have been very rarely documented from the territory of Bohemia and Moravia. J. Tejral points out the specific situation in the Central Danube region after Commodus had made peace with the Germans, as we encounter an intensive inflow of Roman imports into the East Germanic milieu while products of East Germanic origin also appear there. J. Tejral explains this situation in the rise of specific conditions for mutual cultural exchange, in which the hinterland of Noricum and Pannonia held an extraordinary position. The territorial impact of these manifestations was probably much greater than it has seemed so far, however.
Otevřený přístup
Celokovové vazby 19. stol.
(2018) Slovik, Radomír; Slovik-Vávrová, Hana
Příspěvek prezentuje výsledky badatelské činnosti Hany Slovik-Vávrové týkající se mapování dochovaných celokovových mosazných vazeb ve sbírkách institucí České republiky. Celkem zachytila 145 těchto výjimečných vazeb v rozmezí období konce 18. století až 20. let 20. století. Podchyceny jsou knihy z 18 sbírkotvorných organizací. Celokovovým vazbám nebyla dosud věnovaná dostatečná pozornost, ačkoliv se jedná o velice zajímavou kapitolu z dějin knižní vazby. Výsledkem této práce je detailní popsání a podrobná dokumentace všech vybádaných celokovových vazeb. Přínosnou částí je katalog vazeb a ornamentů použitých při výzdobě celokovových vazeb.
Omezený přístup
Česká skleněná mozaika
(Galerie výtvarného umění Cheb, 2018) Říhová, Vladislava; Kučerová, Irena; Křenková, Zuzana; Zlámalová Cílová, Zuzana; Knězů Knížová, Michaela
Příspěvek se zabývá druhy mozaikového skla používaného v 2. polovině 20. století ve výtvarném umění. Jednotlivé typy mozaikového skla jsou demonstrovány na konkrétních příkladech.
Omezený přístup
Characteristic damage and restoration of translucent paper demonstrated on case studies
(2023) Machačko, Luboš; Sejkorová Kašparová, Věra; Zadinová, Kateřina; Sánchez, Marta Soliva; Sotiropoulou, Manto
This article focuses on the long-term experience and restoration of translucent archival supports and tracing cloth. The Studio of Restoration and Conservation of Artworks on Paper, belonging to the Faculty of Restoration, at the University of Pardubice, has cooperated with The State Regional Archives of Litomerice, the State District Archives in the town of Most for many years. Over 15 years ago, we started working on the restoration of translucent supports from the archives collection. In the course of that time, we have developed our restoration methods to treat those unique materials. The information and experience collected throughout the years should help increase the awareness of the issues in the restoration of translucent supports.
Omezený přístup
Císařský sál zámku Bučovice ve 20. století - dokumentace, restaurování a prezentace
(2020) Míchalová, Zdeňka; Vojtěchovský, Jan; Krajčírová, Lucia
Interiéry zámku v Bučovicích, vybudovaného v poslední čtvrtině 16. století Janem Šemberou Černohorským z Boskovic za přispění císařského antikváře Jacopa Strady, představují mimořádně kvalitní ukázku manýristického umění na Moravě. Reprezentativní prostory v souvislosti se změnou využití zámku ztratily své původní určení a od sklonku 18. století až do konce druhé světové války sloužily k uložení archivu liechtensteinské účtárny. V období bezprostředně po válce pokračovalo utilitární využití nejcennějších prostor zámku. Po převzetí zámku Národní kulturní komisí byl objekt zařazen mezi prioritní objekty, které se měly zpřístupnit veřejnosti. V případě Bučovic mělo být v interiéru zámku zřízeno muzeum renesanční bytové kultury a z toho důvodu se mělo začít s restaurováním reprezentativních pokojů v přízemí. Díky bohatému spisovému materiálu a historické fotodokumentaci je možné poměrně přesně rekonstruovat průběh rozsáhlého restaurování. Způsob restaurování a prezentace sálu vytvářeli zástupci institucí poválečné památkové péče, nejdříve Národní kulturní komise, později Státní památkové správy, dále Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko a Krajského národního výboru v Brně. Restaurování začalo v roce 1952 v Císařském sále, kde se dochovala nejbohatší výzdoba v podobě štukových soch, reliéfů, nástěnných maleb a deskových obrazů osazených na klenbě. Práce byly zadány pražskému družstvu Tvar, které vzniklo v roce 1948 jako instituce sdružující umělce a restaurátory. Za družstvo jednal vedoucí restaurátorské sekce, architekt František Mayerhoffer, který navrhl první koncepci restaurátorského zásahu. Samotné práce prováděli sochař Miroslav Böswart a malíř Antonín Erhardt, jenž uvedl své zkušenosti s restaurováním v Itálii a v Německu. V první fázi restaurování bylo provedeno očištění štukových dekorací a dále bylo rozhodnuto, že budou provedeny drobné doplňky poškozených soch. Na groteskové výmalbě klenby byl proveden konzervační zákrok s neutrální retuší. Během prvního roku prací však došlo k zásadní obměně restaurátorského týmu. Malíř Erhardt za nejasných okolností z Bučovic odešel a na jeho místo nastoupil malíř Kutílek a další nejmenovaní spolupracovníci družstva Tvar. Ti opravovali lunety za štukovými figurami, kde vznikly rozsáhlé přemalby, a malby v okenních záklencích, na kterých se později objevily závažné problémy. Nakonec byla spolupráce s družstvem Tvar zcela ukončena a na místo byl v roce 1954 povolán jeden z nejzkušenějších odborníků v oboru nástěnné malby, František Fišer, který podrobil předchozí práce výrazné kritice. Zejména šlo o použití nesprávné fixáže, která způsobila odkupování barevných vrstev v okenních špaletách a na pozadí lunet. Císařský sál tak v krátkém čase, vedle opravy štukových dekorací, prošel třemi restaurátorskými zásahy na malbách: neutrální retuší, rozsáhlými přemalbami a opravou nesprávné fixáže. Ani zásah Františka Fišera však nebyl zcela uspokojivý, proto v osmdesátých letech 20. století na opravě špalet pokračoval František Sysel, jeho zákrok však zůstal nedokončený. Další úpravy sálu, jako výměna renesančních dveří nebo nahrazení původní cihelné podlahy mramorovou, byly motivované snahou o co nejlepší prezentaci památky, nerespektovaly však autentické detaily. Sami zástupci zúčastněných institucí nakonec konstatovali, že na poválečné Moravě šlo o náročnou akci, s níž nebyly dosud zkušenosti.
Omezený přístup
Čištění povrchově neupravené sádry laserem
(2018) Ďoubal, Jakub; Lesniaková, Petra; Mrověc, Pavel
Příspěvek se zaměřuje na problematiku čištění povrchově neupravených sádrových odlitků laserem. V teoretické rovině zde jsou kompilovány výhody i možné nedostatky odstraňování nečistot pomocí laserů. Článek představuje publikované předpoklady i zkušenosti z praxe související s negativní změnou povrchu materiálů čištěných laserem a zejména výsledky experimentálních zkoušek čištění provedených na uměle znečištěné sádře. V rámci experimentu byly připravené sádrové pláty pokryty vrstvami černých pigmentů, železité, sazové a uhlové černi, které svými vlastnostmi vhodně imitovaly prachové depozity. K čištění byly použity dva Ng:yAG lasery, eOS 1000 SRF a Qs laser Thunder Art, při různých podmínkách nastavení, zahrnujících rozdílné vlnové délky a různé energetické hustoty. Vyhodnocení bylo provedeno vizuálně a mikroskopicky – stereoskopickou, optickou a skenovací elektronovou mikroskopií s prvkovou mikroanalýzou. Na základě provedených testů a průzkumů byly zjištěny podmínky vhodného použití a nastavení laserů k čištění reálných sádrových objektů. Zároveň výzkum poukázal na nežádoucí změny, které mohou po laserové ablaci povrchu sádry nastat.
Omezený přístup
Čištění sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce s využitím laseru
(2018) Ďoubal, Jakub
Článek shrnuje základní principy laserového čištění a představuje jeho praktickou aplikaci při čištění hodnotného raně rokokového sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce Základem pro posouzení různých metod čištění (abrazivní, chemické, laserové) bylo důkladné laboratorní a restaurátorské vyhodnocení zkoušek čištění. Z provedených zkoušek byla vybrána jako nejcitlivější metoda využívající laserový paprsek, jež byla použita pro očištění skulptury v návaznosti na celkovou koncepci restaurování objektu. Závěrečná diskuze popisuje některé limity užití zkoumaných metod čištění.
Omezený přístup
Depot doby bronzové ze Lhoty u Chroustovic na Chrudimsku
(2019) Vích, David; Kmošek, Jiří
V k. ú. Lhota u Chroustovic (Pardubický kraj, Česká republika) byl s pomocí detektoru kovů nalezen bronzový depot. Nález bylo možné částečně zdokumentovat in situ, depot ale z větší části narušila hluboká orba. Čtyři srpy, tulejovitá sekera a kus měděného ingotu datují hromadný nález do HA2 či spíše HB1.
Omezený přístup
Dvě poznámky k funkční výbavě historických pecí a kamen
(Petr Mikota, 2015) Škabrada, Jiří
Informace o dvou dosud nepovšimnutých součástech historických vytápěcích zařízení – osvětlovacím otvoru u chlebových pecí a železné ohrádce, která chránila vnitřek kachlových kamen.
Omezený přístup
Epitaf Jáchyma z Hradce v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci ve světle archivního, restaurátorského a materiálového průzkumu
(Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., 2022) Míchalová, Zdeňka; Bartůňková, Lucie; Kuneš, Petr
Příspěvek představuje archivní, restaurátorský a materiálový průzkum torza renesančního památníku nejvyššího kancléře Českého království Jáchymova z Hradce (1526–1565) v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci, který dala v letech 1568–1578 vytvořit manželka zesnulého Anna Hradecká z Rožmberka (1530–1580). Dnešní epitaf je tvořen přízední edikulou se štukovou dekorací a nápisy, ovšem v archivních pramenech a starší vlastivědné literatuře je zaznamenána existence tumby, na níž se měla nacházet klečící postava Jáchyma z Hradce při modlitbě. Figura mohla být provedena buď v reliéfu nebo jako samostatná, plně plastická postava. Na vzniku díla se podílelo několik italských zedníků a štukatérů, přičemž jméno hlavního autora je neznámé, v pramenech je označen pouze jako “Vlach”. Dále je doložena účast kameníka Šimona Kouřimského, který vytesal nedochovaný mramorový náhrobek Jáchyma z Hradce a pasovského sochaře Hanse Maurera, jenž patrně vytvořil tumbu. Tumba byla zničena při požáru kostela v roce 1801 a edikula prošla obnovou. Restaurátorský a materiálový průzkum se soustředil na otázky po původním ztvárnění povrchu dochované části, opravným zásahům provedeným v minulosti a technologickým aspektům díla. Ačkoliv se ani na základě široce pojatého interdisciplinárního průzkumu nepodařilo zmíněné skutečnosti zcela objasnit, přesto náš výzkum vedl k ustavení dvou teorií o původní barevné podobě památky, které by však bylo možno ověřit až v průběhu konzervátorského zásahu, jenž se z pohledu znovunabytí kvalit původní modelace díla jeví jako více než žádoucí.
Otevřený přístup
Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě
(2017) Křenková, Zuzana; Říhová, Vladislava
Obnovení musívní techniky proběhlo po polovině 19. století v Benátkách. Snaha o záchranu mozaik tamního chrámu sv. Marka vedla k obnově výroby mozaikového skla a založení specializovaných dílen, které pracovaly na opravě starších děl i zhotovování nových kompozic. V benátském prostředí, především v podniku Antonia Salviatiho, se vyučily generace mozaikářů, jež specializovanou činnost, na pomezí umění a řemesla, přenesli do dalších evropských zemí. Pro Čechy je důležitou osobností především Luigi Solerti, který se usadil v zázemí původně sklomalířského podniku Alberta Neuhausera v Innsbrucku. Firma realizovala zakázky nejen na území Rakouska, ale také všech dalších zemí monarchie. Působení zahraničních mozaikářů je v rámci českého dějepisu a teorie umění dosud zpracováno jen dílčím způsobem. Studie přináší nový pohled na domácí situaci a pro českého čtenáře poprvé osvětluje i řadu skutečností týkajících se vývoje evropského (především italského a rakouského) mozaikářství ve druhé polovině 19. století.
Omezený přístup
Fenomén renesančního štuku a jeho reflexe v současnosti
(2021) Kuneš, Petr; Tišlová, Renata
Příspěvek si klade za cíl čtenáře blíže seznámit s aktuálně probíhajícím výzkumným projektem ´Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě´, v rámci kterého většina dále prezentovaných statí čísla ZPP vznikla. Na úvod monotematického dvojčísla bychom rádi přiblížili širší souvislosti jeho vzniku a čtenářům blíže představili projekt, který je řešen ve spolupráci specialistů z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Národního památkového ústavu. Jeho náplní je široce pojaté, interdisciplinární studium fenoménu raně novověkého štukatérství na našem území. Nedílnou součástí problematiky, a tedy i řešení projektu je oblast praktické péče o tato díla. Ta zahrnuje výzkum druhotných zásahů, kterými štukatury ve své starší i recentní historii prošly, analýzu památkových hodnot a teoretických možností přístupů k jejich obnově a konečně také návrh a ověření konkrétních vhodných postupů a materiálů při jejich restaurování.
Otevřený přístup
A few notes on research and restoration works carried out at the Faculty of Restoration, University of Pardubice within the frame of the EU project STONECORE
(State University of Music and Performing Arts Stuttgart, 2011) Machačko, Luboš; Kolinkeová, Blanka; Macounová, Dana; Bayer, Karol
A Few Notes on Research and Restoration Works Carried out at the University of Pardubice within the Frame of the EU Project STONECORE. The Faculty of Restoration, University of Pardubice as one of the partners of the EU project STONECORE (the 7th framework programme) focused in the course of the project on research into the consolidation of calcareous materials by means of a nanosol of calcium hydroxide. The research was aimed mainly at the optimisation of the behaviour of nanosol-based consolidants. This was achieved through on-site application, trials to explore the possibilities and limits of consolidation, the evaluation of the strengthening effect of different agents and the selection of the optimal way to apply them on real historic monuments under real conditions. After several months of laboratory research two historic objects were chosen for final testing. A concept for consolidation as well as the whole restoration of each monument was devised on the basis of this previous examination and testing. Both historic objects were restored according to these concepts during the first half of 2011.
Omezený přístup
Funkcionalistické lázně v Uherském Hradišti ve světle stavebněhistorického průzkumu
(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, Zuzana
Studie shrnuje výsledky stavebněhistorického průzkumu funkcionalistické architektury městských lázní v Uherském Hradišti. Budova s bazénovou halou byla vystavěna v roce 1937 podle plánů brněnského architekta Bohuslava Fuchse, sousední technické zázemí vzniklo ve stejné době na základě projektu uherskohradišťského stavitele Karla Dvořáka. Areál lázní je v současnosti v dezolátním stavu a je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Otevřený přístup
Historické hřbitovy sudetské oblasti: aktuální směry výzkumu
(Univerzita Pardubice. Fakulta restaurování, 2022)
Historické hřbitovy a sepulkrální památky někdejší oblasti Sudet představují velmi specifický druh památek a zároveň jedinečný historický pramen. Soustavný zájem o jejich ochranu a zachování sílí zvláště v posledních letech. Přesto je výzkum sepulkrálních památek a hřbitovů moderního období 18. až první poloviny 20. století stále na okraji zájmu odborné pozornosti. Důsledné vědecké poznání a odborné studium hřbitovů s kulturní a památkovou hodnotou je přitom prvním nezbytným krokem na cestě k cílené ochraně těchto ohrožených památek a k volbě správných nástrojů pro jejich zachování. Cílem konference bylo diskutovat témata související s odborným poznáním a vědeckým výzkumem historických hřbitovů a sepulkrálních památek moderního období, od josefinských reforem pohřbívání na konci 18. století po rok 1945. Na konferenci zaznělo celkem deset příspěvků pokrývajících témata literární (problematika poetických přípisů na náhrobcích), otázky etické, právní a památkářské (problematika historických hřbitovů v evropském kontextu a kontextu mezinárodních chart, etické a právní otázky související se správou a vlastnictvím hřbitovů) a konečně otázky materiálové (umrlčí prkna jako svébytný druh funerálně-sepulkrální památky, mozaiky na náhrobcích, problematika identifikace kamenné suroviny neinvazivními metodami, činnost kamenických dílen). Konference je realizovaná v rámci projektu MKČR NAKI II Paměť hřbitovů: průzkum a dokumentace pro udržitelnou péči o sepulkrální památky v oblasti někdejších Sudet (č. DG20P02OVV014).
Omezený přístup
Invisible connections. Early Dynastic and Old Kingdom Egyptian metalwork in the Egyptian Museum of Leipzig University
(2018) Kmošek, Jiří; Odler, Martin; Fikrle, Marek; Kochergina, Yulia, V
An assemblage of ancient Egyptian metalwork from the Early Dynastic and Old Kingdom periods, currently in the Egyptian Museum of Leipzig University (Germany), has been studied using a wide range of available archaeometallurgical methods. The 3rd millennium BC Egyptian copper metallurgy is known only superficially until now. The data are interpreted in the framework of the known and reconstructed distribution networks of ancient Egyptian society. The production technology of the objects has been examined. The lead isotope analyses have made it possible to discuss the origin of the ore used for the production of Old Kingdom metalwork for the first time. A rather surprising presence in the Early Dynastic assemblage of object similar in isotopic ratios to Anatolian Early Bronze Age metalwork is discussed.
Otevřený přístup
Kamenné památky Kutné Hory: restaurování a péče o sochařská díla
(Univerzita Pardubice, 2015) Ďoubal, Jakub
Kniha shrnuje poznatky získané v průběhu restaurátorské a pedagogické činnosti Jakuba Ďoubala, který měl vzácnou příležitost podílet se na obnově řady významných památkových objektů v Kutné Hoře a okolí a také účastnit se výzkumu v oblasti technologie a technik restaurování. K nejvýznamnějším projektům patří spolupráce na restaurování vnějšího pláště chrámu sv. Barbory, restaurování sousoší před jezuitskou kolejí nebo vedení restaurátorských prací na Kamenné kašně v rámci pedagogického působení na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Tato publikace je rozdělená do dvou částí. První si klade za cíl zprostředkovat získané vědomosti týkající se restaurování a ochrany kamenných památek, které je možné aplikovat v obecné rovině při péči o památky v regionu i mimo něj. Druhá část je věnovaná vybraným restaurátorským akcím, kde autor zachycuje poznatky shromážděné v průběhu restaurování, které mohou být zajímavým příspěvkem do nekonečné skládačky historie památek Kutné Hory.
Omezený přístup
Ke kořenům současné výstavby pseudotradičních budov na českém venkově
(Národní zemědělské muzeum, 2015) Škabrada, Jiří
Nová výstavba, napodobující podle vědomostí svých projektantů tradiční vesnické vzory, začíná představovat pro českou kulturní krajinu nepříjemný problém. Hledání kořenů těchto tendencí vede k Národopisné výstavě českoslovanské i k novému pohledu na díla některých protagonistů naší moderní architektury.
Otevřený přístup
Komplexní přírodovědný průzkum techniky a technologie malby Gabriela Müllera na příkladu portrétů Jana Adama z Questenbergu a Marie Antonie z Questenbergu
(Národní památkový ústav, 2019) Machačko, Luboš; Košárková, Monika; Ševců, Monika
Článek se zabývá průzkumem techniky a technologie malby Gabriela Müllera. Průzkum prokázal, že G. Müller vycházel z dobově rozšířené techniky malby na tónovaném podkladu. V jeho malbě byly nalezeny pigmenty typické pro malířství 18. století. Laboratorní analýza (RMS a SEM-EDS) identifikovala v původní malbě z bílých pigmentů olovnatou bělobu, uhličitan vápenatý. Modré partie byly malovány indigem a pruskou modří. U červených pigmentů byla identifikována rumělka, červený okr, červený org. lak – košenila. Zelené pigmenty zastupuje rezinát mědnatý s měděnkou a u černých pigmentů jsou to uhlíkatá a kostní čerň. Metodou FTIR bylo prokázáno pojivo na bázi vysychavých esterových olejů. Toto zjištění bylo dále upřesněno GC/MS analýzou, která identifikovala jako pojivo lněný olej. Výsledky rozsáhlého průzkumu se staly podkladem pro analýzu a interpretaci způsobu malby G. Müllera a pro její začlenění do širšího kontextu.