Práce se zaměřuje na osud české úřední lékařky Bohuslavy Keckové a její působení v Bosně a
Hercegovině v letech 1893–1911, kdy vykonávala lékařskou praxi zejména v prostředí tureckých
rodin. Díky tomu je možné pozorovat její konfrontaci se zcela jiným kulturním prostředím
a pochopit důvody, které Dr. Keckovou vedly k působení na neznámém území po téměř dvě
desetiletí. Cílem práce by také mělo být zkompletovat pozůstalost Bohuslavy Keckové, která
zůstává stále nezmapována a také zachytit každodenní život a zkušenosti jedné z prvních českých
vysoce vzdělaných žen.
