Epitaf Jáchyma z Hradce v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci ve světle archivního, restaurátorského a materiálového průzkumu

Abstract

Příspěvek představuje archivní, restaurátorský a materiálový průzkum torza renesančního památníku nejvyššího kancléře Českého království Jáchymova z Hradce (1526–1565) v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci, který dala v letech 1568–1578 vytvořit manželka zesnulého Anna Hradecká z Rožmberka (1530–1580). Dnešní epitaf je tvořen přízední edikulou se štukovou dekorací a nápisy, ovšem v archivních pramenech a starší vlastivědné literatuře je zaznamenána existence tumby, na níž se měla nacházet klečící postava Jáchyma z Hradce při modlitbě. Figura mohla být provedena buď v reliéfu nebo jako samostatná, plně plastická postava. Na vzniku díla se podílelo několik italských zedníků a štukatérů, přičemž jméno hlavního autora je neznámé, v pramenech je označen pouze jako “Vlach”. Dále je doložena účast kameníka Šimona Kouřimského, který vytesal nedochovaný mramorový náhrobek Jáchyma z Hradce a pasovského sochaře Hanse Maurera, jenž patrně vytvořil tumbu. Tumba byla zničena při požáru kostela v roce 1801 a edikula prošla obnovou. Restaurátorský a materiálový průzkum se soustředil na otázky po původním ztvárnění povrchu dochované části, opravným zásahům provedeným v minulosti a technologickým aspektům díla. Ačkoliv se ani na základě široce pojatého interdisciplinárního průzkumu nepodařilo zmíněné skutečnosti zcela objasnit, přesto náš výzkum vedl k ustavení dvou teorií o původní barevné podobě památky, které by však bylo možno ověřit až v průběhu konzervátorského zásahu, jenž se z pohledu znovunabytí kvalit původní modelace díla jeví jako více než žádoucí.