Tato disertace se zabývá vývojem nových bispidonových komplexů železa využitelných jako sikativa v oxidačně zasychajících nátěrových hmotách. Teoretická část je zaměřena na historii a vývoj alkydových pryskyřic. Dále je podstatná část teoretické části věnována autooxidačnímu zasychání.
V praktické části je popsána syntéza nových bispidonových sloučenin. Meziprodukty a produkty byly charakterizovány pomocí FTIR, NMR, UV-Vis spektroskopií. Dva nově připravené komplexy byly charakterizovány pomocí rentgenové difrakční analýzy. Dále byl studován vliv těchto sloučenin na zasychání alkydových pryskyřic o různé olejové délce. Byly sledovány jak mechanické vlastnosti během zasychání, tak samotná kinetika zasychání pomocí FTIR spektroskopie. Samotný proces zasychání byl také podroben 2D IR analýze. Získané výsledky ukazují potenciál železnatých komplexů nahradit v současné době používané sikativy na bázi kobaltu.
