Abstract:
Tři malé osady jménem Veská (Weska), Staročernsko (Gunstdorf) a Malolánské (Kleindorf) nedaleko českého města Pardubice ve východních Čechách byly založeny mezi lety 1780 a 1782. Jejich obyvateli byli německy mluvící emigranti z Kladska a Slezska, které byly už dříve anektovány Pruskem. Tyto tři vesnice patřily do skupiny dvanácti takových osad ležících uprostřed téměř čistě českého regionu. Cílem tohoto příspěvku je podat věrný obraz etnokulturních a asimilačních procesů založený na archivním výzkumu. Jinými slovy, autor se pokouší odpovědět na otázku, proč se původně německé vesnice počeštily už dlouho před druhou světovou válkou. Dynamika těchto procesů přitom nebyla zprvu vysoká a teprve později akcelerovala. Poslední rodilý Němec z Veské nicméně zemřel až v roce 1946.
