Práce se zabývá fenoménem aktivního stárnutí a jeho vlivem na zaujímané postoje k odchodu do starobního důchodu, v něm realizovaným volnočasovým aktivitám a jejich hodnocení z perspektivy odcházejících do penze. Výzkumným vzorkem byli aktéři nanejvýš dva roky starší či mladší jim stanoveného důchodového věku. Výzkum probíhal převážně za použití forem kvalitativních metod, konkrétně technikami rozhovoru a pozorování. Získaná data z výzkumného šetření byla podrobena analýze z pohledu teorie forem kapitálů francouzského antropologa Pierra Bourdieho.
