Digitální knihovnaUPCE
 

Bakalářské práce / Bachelor's works KRF FF (Bc.)

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/5759

Procházet

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 114
  • Náhled
    Bakalářská práceOtevřený přístup
    Filosofie existence Gabriela Marcela
    (Univerzita Pardubice, 2010) Malinská, Martina; Grygar, Filip; Horák, Petr
    Práce se věnuje filosofii existence Gabriela Marcela. Nejdůležitějšími body jsou situace, dualita mít nebo být a naděje. Spojovacím článkem těchto tří bodů je vlastnický modus Já-mám. Marcelův pohled na situaci soudobého člověka je zde pouze nastíněn. Díky tomu vyniknou podmínky, za kterých dochází k přeceňování jmění. Vlastnický modus je zde zpracován s ohledem na formy vlastnění. Jedna z kapitol se také věnuje prototypickému jmění těla. Práce navíc obsahuje několik srovnání mezi Marcelem a Jean Paul Sartrem. Tato srovnání jsou uváděna pouze pro ujasnění Marcelových myšlenek. Nejsou tedy zahrnuta pod žádné speciální téma. Poslední část práce se věnuje naději, která podle Marcela překonává vlastnický modus.
  • Náhled
    Bakalářská práceOtevřený přístup
    Filosofie existence u Karl Jasperse
    (Univerzita Pardubice, 2010) Klapáková, Lucie; Zátka, Vlastimil; Kuneš, Jan
    Předložená bakalářská práce je zaměřena na filosofii existence, konkrétně na Karl Jasperse, významného psychiatra a filosofa 20. století, který je považován za jednoho z nejdůležitějších představitelů moderní filosofie existence. Úvod práce je zaměřen na filosofii existence obecně, srovnání názorů několika filosofů a jejich pojetí existence. První kapitola je věnována významnému filosofu 19. století, na kterého Jaspers navazuje, Sorenu Kierkegaardovi. Kierkegaard je zde uveden jako "otec" filosofie existence, jako filosof, na kterého navazovali nejvýznamnější představitelé existenciální filosofie: K. Jaspers, J. P. Sartre nebo M. Heidegger. Další část práce se zabývá filosofií Karl Jasperse, zkoumá Jaspersovy základní pojmy, které v jeho myšlení nabývají specifického významu, jsou to základní filosofické termíny jako: existence, transcendence, šifra, mezní situace. Práce vychází především z jeho děl: Duchovní situace doby, Šifry transcendence a Úvod do filosofie, z jeho dalších děl a ze sekundární literatury.
  • Náhled
    Bakalářská práceOmezený přístup
    Filosofické předpoklady demokracie u T. G. Masaryka
    (Univerzita Pardubice, 2010) Pintner, Jiří; Prázný, Aleš; Grygar, Filip
    Práce se zabývá filosofickými předpoklady demokracie u T. G. Masaryka. T. G. Masaryk zakládal demokracii na humanitních ideálech, které před ním rozvíjeli čeští obroditelé, němečtí filosofové jako například J. G. Herder a další. Pro Masaryka je ústředním pojmem humanita, která má být protikladem k starému absolutistickému způsobu vlády a hierarchickému církevnímu pokrytectví. Staré pořádky jsou světovou válkou vyvráceny a na nových státech je, aby se připojily k západnímu demokratickému světu. Pro demokracii je důležité vzdělání a svoboda projevu, bez těchto buď upadá do demagogie nebo se mění zpět v násilnou formu vlády. Demokracie nemůže být brána jen jako forma správy, možnost samostatnosti a paralelně nebudou v demokratické společnosti rozvíjeny ideály humanitní - lidský rozum, cit a svědomí. Tato upadlá, prázdná demokracie sklouzne ke konzumu, k "živočišnosti".
  • Náhled
    Bakalářská práceOtevřený přístup
    Pojetí náboženství v díle Tomáše Garrigua Masaryka
    (Univerzita Pardubice, 2010) Cmár, Milan; Hejduk, Tomáš; Prázný, Aleš
    Práce je věnována pojetí náboženství v díle Tomáše Garrigua Masaryka a to především v období let 1881-1904, kdy se nejvíce formovaly Masarykovy náboženské teze. Masarykovy názory na náboženství se utváří v jeho habilitačním díle Sebevraţda. Pozornost je kladena zejména na projekt nového náboženství, které bylo hlavním tématem Masarykovy filosofie náboženství. Nové náboženství je třeba pro moderního člověka, který přestal věřit církevnímu křesťanství. V rámci tohoto projektu je popsána Masarykova kritika křesťanství, pojmy náboženská svoboda a náboženská krize či nutnost mravnosti v rámci náboženství. Na konci práce se věnuji Masarykovu nahlížení na Ježíše jako na člověka a ne jako na Boha. Práce je uzavřena zamyšlením nad aktuálnosti Masarykových tezí pro dnešního člověka.
  • Náhled
    Bakalářská práceOtevřený přístup
    Filosofie náboženství v druhé polovině 20. století
    (Univerzita Pardubice, 2010) Hloušková, Kamila; Hejduk, Tomáš; Hermann, Tomáš
    Tato bakalářská práce se zabývá filosofií náboženství v druhé polovině 20. století. První část je věnována vymezení postmoderní kultury a vysvětlení pojmů postmoderna a moderna v souvislosti s filosofií náboženství. Druhá část je věnována filosofii Richarda Rortyho a jeho vztahu k náboženství. Další části se zabývají otázkami náboženství filosofa Gianni Vattima. V závěru práce Rortyho a Vattimovy myšlenky porovnávám.
  • Náhled
    Bakalářská práceOtevřený přístup
    Starořecká kultura jako kultura hanby
    (Univerzita Pardubice, 2010) Křesťanová, Monika; Hejduk, Tomáš; Grygar, Filip
    Tato práce se zabývá vymezením pojmů kultura hanby a kultura viny ve starověkém Řecku. První část je věnována vysvětlení samotných pojmů hanba a vina z pohledů antropologů a filosofů. Druhá část se zabývá pohledem na kulturu hanby a viny Erickem Doddsem. Ve třetí části je nastíněn pohled na tuto problematiku v podání Bernarda Williamse. V závěru práce porovnám obě pojetí.
  • Náhled
    Bakalářská práceOmezený přístup
    Masarykův pokus o českou filosofii
    (Univerzita Pardubice, 2010) Blažková, Petra; Prázný, Aleš; Grygar, Filip
    Tato práce je zaměřena na Masarykův pokus o českou filosofii. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se snažím ukázat Masarykovy základní myšlenky. V první z nich se zaměřuji na Masarykův životní názor, dále pak na jeho pojetí národa, světové revoluce a reformace. Masaryk ve své filosofii zdůrazňuje podmíněnost praxe teorií, vnitřní revoluci, potřebu mravnosti a odpovědnosti člověka za své činy. Masarykův pokus o českou filosofii tvoří především Česká otázka a Světová revoluce.
  • Náhled
    Bakalářská práceOmezený přístup
    Rousseauova filosofie přírody, kultury a výchovy
    (Univerzita Pardubice, 2010) Kuchařová, Iva; Zátka, Vlastimil; Pelcová, Naděžda
    Ústředním motivem myšlení Jeana Jacquese Rousseaua je člověk, a proto se i tato bakalářská práce na člověka soustřeďuje. Je zde věnována pozornost jednotlivým Rousseauovým určením lidské přirozenosti, jimiž jsou svoboda, tendence k sebezachování, sebeláska a schopnost člověka zdokonalovat se. Bakalářská práce také popisuje Rousseauův vztah k přírodě a k prapůvodnímu přirozenému stavu, jehož je podle Rousseaua příroda tvůrcem. Práce nahlíží na Rousseaua jako na jednoho z prvních myslitelů, kteří postřehli, že kultura je čímsi deformujícím, zahlcujícím, falešným, znetvořujícím lidskou přirozenost, čemu je nutno dát určité hranice a postavit se v zásadě proti. Rousseau pokrok kultury považoval za hlavní příčinu veškeré dekadence lidstva a ve svých spisech ji i moderní společnost jako takovou podrobuje ostré kritice, o kterých tato práce také pojednává. Dále se bakalářská práce zabývá výchovou u Jeana Jacquese Rousseaua, jak ji autor vykresluje ve svém pedagogickém románu ?Emil, čili o vychování?. Nový výchovný koncept měl být podle Rousseaua individuálním řešením společenských a kulturních problémů té doby, a proto se jej pokusil vytvořit.
  • Bakalářská práceOtevřený přístup
    Srovnání pojetí lásky v dialozích Symposion a Faidros
    (Univerzita Pardubice, 2010) Kaplanová, Kristýna; Hejduk, Tomáš; Horák, Petr
    Práce rozebírá Sókratovo pojetí lásky v Platónových dialozích a věnuje se srovnání Sókratových názorů s názory jeho současníků.Celá problematika je též hodnocena z pohledu moderních myslitelů.
  • Náhled
    Bakalářská práceOtevřený přístup
    Buddhistické skupiny v České republice. Pojetí smrti a praxe spojená se smrtí ve třech buddhistických směrech
    (Univerzita Pardubice, 2010) Ježek, Luboš; Fárek, Martin; Titz, Pavel
    Buddhistické učení představuje cestu osvobození a rozvinutí duchovního potenciálu. Toto učení nabízí celou řadu praxí a metod, které jsou spojené se smrtí. Nicméně buddhismus jako takový nelze považovat za náboženství smrti. Cílem celé práce je představit praxe a chápání smrti v buddhismu v tradičním i západním prostředí. Porozumění smrti a umírání je představeno třemi skupinami, které působí v České republice a navazují na tři hlavní tradice buddhistického učení. První kapitola rozpracovává témata jako je: smrt v buddhismu, smrt Buddhy Šákjamuniho, obecné pochopení a praxe používané ve všech hlavních směrech, motivy buddhistické přípravy na smrt a také buddhistický přístup k sebevraždě. Druhá kapitola představuje praxe a chápání smrti v théravádovém učení společně se skupinou Buddha Mangala. Ve třetí kapitole je pochopení mahájánového buddhismu a školy Sótó. Čtvrtá kapitola nabízí pohled a praxe vadžrajánového učení a komunity Dzogčhenu. Závěr práce obsahuje sumarizaci výsledků.