Abstract:
Článek se zabývá pedagogicko-psychologickými formami ve výuce cizích jazyků. Na základě divadelní práce se studenty a získání zkušeností ve zprostředkování cizího jazyka se uvádějí výhody tohoto způsobu výuky. Do výuky je zapojena celá osobnost žáka, všechny jeho smysly se podílejí na osvojování cizího jazyka. Čím více zdrojů smyslového vnímámí je zapojeno, tím pevněji a mnohostranněji se vědomosti ukládají a chápou. Dovednosti jako sociální, kognitivní učení nebo učení orientované na dovednosti lze rozvíjet pristřednictvím různých forem cvičení. Divadelní hra se hodí zejména pro cvičení výslovnosti, slovní zásoby, gramatiky, poslechu s porozuměním, čtení s porozuměním i k psaní. Této komplexnosti je možno dosáhnout v takové míře snad jen právě divadelní hrou. Dále jsou představeny další možné procvičovací formy: otevřené a seznamovací hry, jazykové rozcvičovací hry, práce s tělem, uvolňovací metody a improvizační hry. Úspěšnost této formy osvojení cizího jazyka dokazují nejen výpovědi studentů samých, ale i ohlas na vystoupení dramatického kroužku Ústavu jazyků a humanitních studií na českých vysokých školách pro studenty germanistiky.
