Abstrakt:
Cílem této diplomové práce je ověření, zda čichový test vyvinutý v Německu za účelem posouzení retronazálního čichu, je vhodný pro vyšetření i u osob v ČR. Dalším úkolem je pak nalezení konkrétních látek a metody vyšetření, které jsou pro retronazální vyšetření nejvhodnější a nejspolehlivější. Experimentální část práce spočívá v nashromáždění základních informací (věk, choroby, kouření) o vyšetřované osobě a provedení čichových testů, jimiž vyšetřujeme ortonazální (OMT test, Sniffin Sticks) a retronazální čichové funkce. Ortonazální vyšetření čichu podstoupilo 43 osob (zdravých i s poruchou čichu). Výrazně nižších výsledků dosáhly osoby s poruchou čichu. Dále bylo pozorováno snížení čichu u starších osob. Retronazální čich byl vyšetřen dvěma metodami, s různými distraktory. K testování bylo použito 40 látek. Vyšetřeny byly dvě skupiny zdravých osob, každá skupina měla k dispozici různé distraktory. Při identifikaci bylo rozložení odpovědí odlišné pouze u 7 testovaných látek (ryba, karamel, hořčice, borůvka, pizza koření, chřest a brokolice). Byly nalezeny látky, které většina osob identifikovala správně (skořice, citrón, česnek, káva, máta peprná, černý pepř, vanilka, malina, paprika, broskev, muškátový oříšek), a také látky správně identifikované malým počtem osob nebo ani jednou osobou (kokos, petržel a mandle). Tento výsledek může mít význam pro zařazení jednotlivých pachových látek do definitivního testu retronazální olfaktometrie.
