K čemu slouží disoluce?

Abstract

Disoluce zaujímají významnou úlohu při studiích léčivých přípravků ve farmaceutickém průmyslu. Disoluční zkouška nebo-li test rozpustnosti poskytuje data, která umožňují předvídat absorpci léčiva v živém organismu (in vivo) v podmínkách in vitro, což je důležité zejména při vývoji generik. Stanovuje se rychlost a množství uvolňované léčivé látky v předepsané kapalině a v předepsaném čase (většinou dle lékopisu). Výsledek testu v podobě tzn. disolučního profilu podává tedy informaci o kinetice uvolňování účinné látky a také o rovnoměrnosti a úplnosti uvolnění léčiva. Zkouška disoluce se využívá jednak ke kontrole jednotlivých šarží léčiv, zejména podávaných perorálně (tablety a tobolky), ale také při vývoji nových léčivých přípravků, a to např. k odhadu chování v organismu zejména u léčiv s prodlouženým uvolňováním v trávicím traktu nebo ev. k nastavení aplikování (dávkování?) léku na lačno či po jídle atp. Pro kvantitativní stanovení uvolněného množství účinné látky z farmaceutického produktu se využívá chromatografických nebo spektrofotometrických technik. Co vše je třeba brát v úvahu při návrhu disolučního testu, ohledně vlastního přístroje, typu míchadla, vlastností disolučního média či dalších parametrů ovlivňujících rozpustnost aktivních látek to bude předmětem přednášky.