Disparity regionálního rozvoje a jejich indikátory

Abstract

Politikou celého 20. století se prolíná snaha o snížení ekonomických rozdílů mezi regiony jednotlivých států. Ať již nástroje, kterými mělo být tohoto cíle dosaženo, byly jakékoliv, vždy bylo nejdříve nutné disparity v území identifikovat. Zpočátku jednoduché ukazatele byly postupně nahrazovány stále sofistikovanějšími agregovanými indikátory, stejně tak čistě ekonomické ukazatele byly postupně doplňovány o sociální rozměr a o otázky životního prostředí. Od konce 20. století se společně s prosazováním myšlenek udržitelného rozvoje, potažmo Agendy 21, přidávají indikátory kvality života obyvatel měst i vesnic. Česká republika na počátku 21. století již do jisté míry smazala odstup, kterým v kvalitě monitorování a samotného výkonu regionální politiky a správy několik desítek let zaostávala za většinou evropských demokratických zemí. V rámci příchodu myšlenky strategického plánování do každodenní praxe městských a krajských samospráv, začaly být využívány jak mezinárodně vyzkoušené sady indikátorů, tak indikátory místně specifické.