Vztah vůle a myšlení u René Descarta

Abstract

Bakalářská práce se zabývá tématem vztahu vůle a myšlení u René Descarta. Středem zájmu je pojetí myšlení a role svobodné vůle při poznávání pravdy v Descartově díle, přičemž je důležité osvětlit, co Descartes míní pojmem mysli. V úvodu se hovoří o pochybování, které představuje východisko Descartovy filosofie. Metoda pochybování přivádí k pojmu jistoty. Jistotu Descartes nalezl ve zřejmosti poznatku, že myslí, a z tohoto poznatku odvodil, že existuje. Dále je představeno Descartovo určení člověka jakožto věci myslící, a také myslící substance. V další části je pozornost zaměřena na souzení. Podmínky, za kterých je možné řádné souzení, jsou správná chápavost a souhlas vůle. Pojednání o pojmu vůle je hlavním motivem práce. Svobodná vůle jakožto nejvyšší dokonalost člověka uděluje souhlas při rozhodování a dosahování pravdivého úsudku a pravdy. Pokud není souzeno správně a souhlas vůle je udělen nepravdivému úsudku, dochází k omylu či chybě. Závěr práce se věnuje pravdivosti a ukazatelům, na jejichž základě je soud shledán pravdivým.