Habsbursko-osmanské soupeření v Uhrách v kontextu říšských a papežských dějin (Tažení křesťanského vojska k Budínu roku 1542)

Abstract

Autor předkládá novou interpetaci neúspěšného pokusu západního křesťanstva o zpětné dobytí uherské Pešti v roce 1542, a to v podstatně širším politickém kontextu tehdejší doby, než je tomu u starší literatury. Zohledňuje vzájemnou souvislost několika vojenských akcí, které probéhaly souběžně s uherským tažením: Francouzská ofenzíva v Nizozemí a Katalánsku a obsazení Brunšvicka-Wolfebüttelska vojsky Šmalkaldské jednoty. Většina říšské armády se pokusu o dobytí Pešti účastnila jen pasivně; větší bojovou aktivitu vyvíjely uherské a papežské oddíly, především papežská pěchota, kterou do Uher vyslal papež Pavel III. Na základě nového výzkumu účetní dokumentace pepežské komory autor detailněji analyzuje složení této papežské armády.