Františkánské legendy a neúčelové pojetí zvířat

Abstract

Studie pojednává o přístupu ke zvířatům v legendách o křesťanských světcích Hlavní teze spočívá v myšlence, že existuje odlišný vztah ke zvířatům než pouze tradičně účelový nebo novověce mechanistický. Nejedná se o linii myšlení pojatou v přesných filozofických pojmech, s danou kontinuitou, je ovšem v dějinách přítomná a legendy do ní spadají. Objevuje se i v antickém myšlení, typicky u Porfyria. Vymezuje jinak racionalitu, a to včetně racionality jako prostředku pro rozlišení mezi zvířaty a lidmi, schopnost komunikace zvířat, jejich možnost přesáhnout pouhý rozměr smyslovosti i jejich potenciál v přátelství s člověkem.