Konsolidace sádry – testování prostředků s organickými rozpouštědly

Abstract

Příspěvek se koncentruje na problematiku konsolidace sádrových odlitků. Na základě publikovaných informací se snaží zachytit stávající stav a nedávnou tradici v této oblasti restaurování. Podrobným průzkumem domácí i zahraniční literatury shromažďuje poznatky o historických i novodobých materiálech a postupech používaných pro zpevnění. Nově jsou prezentovány zkušenosti autorů i studie, v jejímž rámci došlo k odzkoušení vybraných konsolidačních prostředků, jejichž výběr vzešel částečně ze současné praxe a z relevantní literatury, která se obecně zaobírá konsolidací anorganických porézních materiálů. Z důvodu možného negativního účinku vody byl výběr konsolidantů omezen na prostředky s organickými rozpouštědly. Diskutován je konsolidační účinek bílého šelaku, akrylátové pryskyřice Paraloid B72, do testování byly dále zahrnuty estery kyseliny křemičité, vykazující obecně dobré zpevňující účinky na jiné porézní materiály. V neposlední řadě byly do testování zařazeny nové formy tradičních materiálů v podobě vápenné a sádrové nanosuspenze. Výzkum poukazuje na pozitivní i negativní vlastnosti jednotlivých konsolidantů a nastiňuje možné využití výsledků v praxi.