Stud a logos. K nietzschovsko-platónské polemice

Abstract

Studie představuje motiv studu jako zajímavý a dosud opomíjený průsečík ve vztahu Nietzsche-Platón. V první části je rekapitulována funkce tohoto motivu v Nietzscheho vrcholných textech (především Tak pravil Zarathustra a Radostná věda), v druhé části je pozornost obrácena k motivu studu v Platónově díle, přesněji řečeno ke dvěma „krajním“ kontextům smrti (Obrana Sókrata a Kritón) a lásky (Symposion). Ukazuje se, že pro oba autory je stud konstitutivním fenoménem, který je tematizován ve vztahu k logu. Stud a logos tak stojí v úzkém a kontrastním vztahu. Mezi oběma momenty existuje napětí, které je rozhodující pro život duše, pro její vzestup (Platón) či gradaci (Nietzsche). Ústřední roli tedy nehraje prosté podřízení iracionálního prvku racionální složce duše, ale souhra neredukovatelných, vzájemně náročných momentů.