Stvoření podle Božího obrazu u Filóna Alexandrijského

Abstract

Tématem článku je způsob, jakým Filón Alexandrijský interpretuje biblickou zprávu o stvoření člověka ve spise O stvoření světa podle Mojžíše (De opificio mundi) a v prvních dvou knihách Alegorií zákonů (Legum allegoriae). Článek zkoumá Filónův výklad biblické nauky o stvoření „podle Božího obrazu“ (Gn 1,26–27) a interpretaci vztahu mezi první a druhou zprávou o stvoření člověka (Gn 1,26–27 a 2,7). Podle Filónova výkladu biblického textu v septuagintním překladu je člověk nejen imago Dei, ale jako bytost stvořená „podle Božího obrazu“ je také obrazem Božího obrazu. Obrazem Božím je Logos neboli inteligibilní svět: lidské bytosti byly, stejně jako celý smyslový svět, stvořeny podle inteligibilního vzoru. První a druhá zpráva o stvoření je interpretována buď jako stvoření rodu a individua, nebo jako stvoření lepšího a horšího člověka. Předložený článek ukazuje, co podle Filóna v těchto různých souvislostech znamená být obrazem Božím.