Práce se věnuje komparací dvou autobiografií Milana Uhdeho a Jiřího Kuběny z hlediska
generační zkušenosti. Řeší jejich životy zejména po tvůrčí straně, která byla ovlivňována
tehdejším politickým režimem. Zabývá se především obdobím před rokem 1989, kdy byli
autoři literárně nejproduktivnější.
