Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci jako pohřebiště nižší šlechty

Míchalová, Zdeňka

DSpace Home
→
Univerzita Pardubice
→
Publikační činnost akademických pracovníků UPCE / UPCE Research Outputs
→
View Item

dc.contributor.author	Míchalová, Zdeňka
dc.date.accessioned	2023-07-12T13:23:34Z
dc.date.available	2023-07-12T13:23:34Z
dc.date.issued	2022
dc.identifier.isbn	978-80-88283-77-5
dc.identifier.issn	2336-3363
dc.identifier.uri	https://hdl.handle.net/10195/81352
dc.description.abstract	Pozdně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci na jihozápadní Moravě představoval v období 15. a 16. století významné pohřebiště rytířských rodů Drhů z Dolan,vladyků z Maříže, Hodických z Hodic a Hodějovských z Hodějova. V době osmdesátých let 15. století, kdy rudolecké panství spravoval Václav z Maříže, došlo k přestavbě kostela na dvoulodí podle vzoru kostel sv. Jakuba v Telči, přestavěného pány z Hradce. Václav z Maříže dal kostel patrně i vybavit nástěnnými malbami a pořídil malovaný oltář a křtitelnici. V kostele se nachází i jeho náhrobník z roku 1480, který vznikl ještě za Václavova života, a náhrobky dalších členů jeho rodiny. Příklad aktivit Václava z Maříže ukazuje lokální variantu uměleckého mecenátu v jagellonské době. V roce 1582 v kostele vznikl štukový epitaf rodiny rytíře Jana Hodějovského z Hodějova, která sídlila v sousední vsi Markvarec. Umělecky velmi kvalitní, monumentální památník zobrazující Jana Hodějovského s manželkou a dětmi v životní velikosti, je v kontextu našeho renesančního sepulkrálního sochařství ojedinělý užitím polychromovaného štuku. Nejbližší analogii představují štukové figury Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna na tumbě v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Blízká přátelská vazba je doložena i mezi objednavateli obou sepulkrálních monumentů Janem Hodějovským a Zachariášem z Hradce. Formální podobnosti obou děl jsou natolik těsné, že lze uvažovat o stejném autorovi. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci, který fungoval pod patronátem místní rytířské šlechty, vypovídá o dosud velmi málo probádaných nárocích na uměleckou reprezentaci nižší aristokracie. Zároveň v sepulkrálních památkách uchovává informace o členech rytířských rodů, k nimž se vztahuje jen minimální množství písemných pramenů.	cze
dc.format	p. 119-128	eng
dc.language.iso	cze
dc.publisher	Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.	cze
dc.relation.ispartof	Epigraphica et Sepulcralia 11	eng
dc.rights	pouze v rámci univerzity	cze
dc.subject	sepulkrální památky	cze
dc.subject	Český Rudolec, české země	cze
dc.subject	15. a 16. století	cze
dc.subject	renesanční štukatérství	cze
dc.subject	náhrobníky	cze
dc.subject	sepulchral monuments	eng
dc.subject	Český Rudolec	eng
dc.subject	Bohemia	eng
dc.subject	15th and 16th centuries	eng
dc.subject	renaissance stuccowork	eng
dc.subject	tombstones	eng
dc.title	Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci jako pohřebiště nižší šlechty	cze
dc.title.alternative	The Church of the Nativity of St John the Baptist in Český Rudolec as a burial ground of the lower nobility	eng
dc.type	ConferenceObject	eng
dc.description.abstract-translated	The Late Gothic church of the Nativity of St John the Baptist in southwest Moravia was a significant cemetery of the knightly families of the Drhs of Dolany, the vladyks (lowest rank of the nobility) from Maříž, Hodickýs from Hodice and the Hodějovskýs from Hodějov in the period of the 15th and 16th centuries. In the period of the 1480s, when the Rudolec estate was administered by Václav of Maříž, the church was rebuilt into a two-nave following the model of the church of St. James in Telč, reconstructed by the lords of Hradec. Václav of Maříž apparently also had the church furnished with murals and purchased a painted altar and baptistry. The church also houses his tombstone from 1480, which was built still during Václav’s life, and the tombstones of other members of his family. The example of the activities of Václav of Maříž demonstrate the local variation of artistic patronage in the Jagiellonian Period. In 1582, a stucco epitaph was created in the church of the family of the knight Jan Hodějovský of Hodějov, which was headquartered in the neighbouring village of Markvarec. The artistically high quality, monumental memorial depicting Jan Hodějovský with his wife and children in life size is unique in the use of polychrome stucco in the context of our Renaissance sepulchral sculpture. The closest analogy are the stucco figures of Zachariáš of Hradec and Kateřina of Valdštejn on the tomb in the funeral chapel of All Saints at the chateau in Telč. A close friendly connection is also documented between the commissioners of the two sepulchral monument, Jan Hodějovský and Zachariáš of Hradec. The formal similarities of both works are so close that the same author can be considered. The church of the Nativity of St John the Baptist in Český Rudolec, which functioned under the patronage of the local knightly nobility, testifies to the hitherto very little researched demands of the lower aristocracy for artistic representation. At the same time, in sepulchral monuments information is stored about members of knightly families, to whom only a minimal number of written sources are related.	eng
dc.event	18. zasedání k problematice sepulkrálních památek (06.11.2019 - 08.11.2019, Praha)	cze
dc.peerreviewed	yes	eng
dc.publicationstatus	published	eng
dc.project.ID	DG18P02OVV005/Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě	cze
dc.identifier.obd	39888399