Abstrakt:
Pozdně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci na jihozápadní Moravě představoval v období 15. a 16. století významné pohřebiště rytířských rodů Drhů z Dolan,vladyků z Maříže, Hodických z Hodic a Hodějovských z Hodějova. V době osmdesátých let 15. století, kdy rudolecké panství spravoval Václav z Maříže, došlo k přestavbě kostela na dvoulodí podle vzoru kostel sv. Jakuba v Telči, přestavěného pány z Hradce. Václav z Maříže dal kostel patrně i vybavit nástěnnými malbami a pořídil malovaný oltář a křtitelnici. V kostele se nachází i jeho náhrobník z roku 1480, který vznikl ještě za Václavova života, a náhrobky dalších členů jeho rodiny. Příklad aktivit Václava z Maříže ukazuje lokální variantu uměleckého mecenátu v jagellonské době. V roce 1582 v kostele vznikl štukový epitaf rodiny rytíře Jana Hodějovského z Hodějova,
která sídlila v sousední vsi Markvarec. Umělecky velmi kvalitní, monumentální památník zobrazující Jana Hodějovského s manželkou a dětmi v životní velikosti, je v kontextu našeho renesančního sepulkrálního sochařství ojedinělý užitím polychromovaného štuku. Nejbližší analogii představují štukové figury Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna na tumbě v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Blízká přátelská vazba je doložena i mezi objednavateli obou sepulkrálních monumentů Janem Hodějovským a Zachariášem z Hradce. Formální podobnosti obou děl jsou natolik těsné, že lze uvažovat o stejném autorovi. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci, který fungoval pod patronátem místní rytířské šlechty, vypovídá o dosud velmi málo probádaných nárocích na uměleckou reprezentaci nižší aristokracie. Zároveň v sepulkrálních památkách uchovává informace o členech rytířských rodů, k nimž se vztahuje jen minimální množství písemných pramenů.