Tato diplomová práce se zabývá historickým vývojem ústavní péče o osiřelé a opuštěné děti v naší zemi. Teoretická část práce předkládá postupný vývoj jednotlivých institucí zastřešujících péči o děti bez domova a snaží se tak poukázat na začátky dnešních dětských domovů a dalších specializovaných zařízení péče o děti. Důležitou součástí práce je také postavení osiřelého dítěte v průběhu historických etap. Další kapitoly detailněji rozebírají přímo ústavní péči a některé její aspekty. Praktická část práce je založena na výzkumu kvalitativního typu, jehož hlavním cílem je analyzovat nejvýraznější rozdíly v ústavní péči v porovnání mezi minulostí a současností. Za tímto účelem je využita metoda sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů s cíleně vybranými respondenty.