Abstract:
Diplomová práce se zabývá pojetím virtu v díle italského renesančního myslitele a politika Niccola Machiavelliho. Machiavelli je toho názoru, že virtu společně s fortunou zasahuje do nabytí a udržení státního útvaru, nicméně k tomu, aby se podařilo daný stát efektivním způsobem udržet, musí převážit virtu. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje Machiavelliho životní dráhu v kontextu tehdejší politické situace na území Apeninského poloostrova. Druhá část analyzuje pojem virtu v rámci politického spisu Vladař. Machiavelli ve Vladaři formuluje řadu konkrétních rad a návrhů, jež mají vladaři zajistit úspěch, který spočívá v rozšíření moci a stabilizaci státu. Důraz je zde kladen na silného a schopného panovníka, jenž může díky své virtu bezpečně zachovat nově nabyté území. Třetí část se věnuje rozboru virtu v knize Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia. V Rozpravách využívá Machiavelli události z římských dějin, které mají poskytnout poučení o tom, jak římská republika dosáhla svého dominantního postavení, přičemž nabádá k jejímu napodobení. Důležitou roli zde podle Machiavelliho hrála virtu římských občanů, již byli ochotni vykonat vše pro obecné dobro své vlasti. Má-li tedy republika dosáhnout velikosti, musí se virtu vyznačovat občanstvo jako celek. Ve čtvrté části je zkoumán samotný pojem virtu z hlediska diskuse o tezích vybraných autorů, kteří se tímto pojmem zabývají ve svých odborných studiích.
