Možnosti vytvoření skladové sítě v logistice poslední míle

Abstract

Moderní logistická praxe směřuje ke komplexnímu řešení problémů a plné integraci dodavatelských řetězců. Jednou z oblastí, ve které je třeba nalézt efektivní řešení je vytvoření skladové sítě. Nalezení vhodného modelu pro umisťování distribučních, respektive skladovacích center, který by kromě hlediska úspory nákladů či maximalizace zisku, zohledňoval také časové hledisko, může vést k získání konkurenční výhody. Aplikace takového modelu na podmínky současných trendů v oblasti logistiky poslední míle by pak mohla vést nejen k získání konkurenční výhody, ale také k získání většího podílu na trhu. Cílem tohoto článku je tedy prozkoumat možnosti využití stávajících metod a modelů, používaných pro vytvoření distribuční sítě, jako jsou metody statické, u kterých je možné sklady či střediska obsluhy rozmístit podle účelové funkce, a dle jejich povahy lze použít modely spojité, diskrétní či síťové. Dále jsou pak v článku zkoumány možnosti využití modelů dynamických, které jsou více zaměřeny na faktor času a mohly by tak být využity k alokaci skladů či distribučních center, mimo jiné, také v logistice poslední míle, neboť současným trendem je právě hledisko časové, kdy společnosti v současné době usilují o co největší zkrácení dodacích lhůt. Článek se věnuje možnostem využití lokačně-alokačních úloh, P-median modelu, Weberova modelu či pojetí problému umístění skladu jako nedimenzovaného problému umístění zařízení. Jako problematické se u výše zmíněných modelů ukazuje fakt, že tyto modely neberou v potaz zákazníky a přínos pro zákazníky. Je tedy třeba se zaměřit na nalezení takového modelu, který by bral v potaz určité prvky zákaznického servisu, jako je například snadná dostupnost produktů, frekvence dodávek či požadavky na čas dodání, a to nejen v případě logistiky poslední míle. Ze zkoumaných metod se jako nejlepší pro tyto účely jeví logistická metoda, popisovaná v češtině jako „Dům kvality“, jejímž účelem je zapracovat požadavky koncových zákazníků do finálního produktu společnosti, spolu s metodou známou jako „Analytický hierarchický proces“, jejímž cílem je rozklad složité nestrukturované situace na jednodušší komponenty, a „Analytický síťový proces“, což je jedna z obecnějších metod „Analytického hierarchického procesu, zaměřená na síťové rozhodovací problémy s cílem určit optimální místo pro umístění zařízení. Cílem tohoto článku je prozkoumat možnosti využití kombinace výše zmíněných modelů pro rozmístění skladů či distribučních center v logistice poslední míle.