Cílem práce bylo zjistit, kolik léčiva není na vybraném oddělení využito z důvodu mrtvého prostoru infuzního setu. O jak velké ztráty se jedná, a zda by provedení proplachu infuzního setu mohlo tyto případné ztráty kompenzovat. Na základě medikačních listu byla sledována četnost podání léčiv formou krátkých infuzí. Zároveň probíhal sběr infuzních setů po ukončení aplikace těchto léčiv. Následně byl změřen zbylý objem roztoku léčiv v infuzních setech. Na základě průměrného množství nepodaného léčiva bylo dopočítáno, jaké jsou finanční ztráty v důsledku nepodaného léčiva za jeden měsíc. Bylo zjištěno, jaké množství z jednotlivého léku pacient nedostane a jakou nevyužité léčivo představuje finanční ztrátu. Byla zjištěna cena vybraného postupu proplachu infuzního setu a ceny jednotlivých sledovaných léčiv. Data představující nákladnost nevyužitého infuzního léčiva za měsíc srpen byla dána do poměru s náklady na proplach infuzního setu. Z průzkumného šetření vyplývá, že průměrná celková ztráta za nevyužitá léčiva v měsíci srpnu, je pro vybrané oddělní 3 164,27 Kč. Největší zachycené množství z jednoho setu bylo 124 ml, což je o 105 ml více, než je mrtvý prostor infuzního setu a léčivo tedy zůstávalo nejen v setech, ale i obalech infuzních roztoků.
Byla stanovena infuzní léčiva, u kterých proplach infuzního setu přináší ekonomické výhody.
