Abstrakt:
Článek se zabývá průzkumem techniky a technologie malby Gabriela Müllera. Průzkum prokázal, že G. Müller vycházel z dobově rozšířené techniky malby na tónovaném podkladu. V jeho malbě byly nalezeny pigmenty typické pro malířství 18. století. Laboratorní analýza (RMS a SEM-EDS) identifikovala v původní malbě z bílých pigmentů olovnatou bělobu, uhličitan vápenatý. Modré partie byly malovány indigem a pruskou modří. U červených pigmentů byla identifikována rumělka, červený okr, červený org. lak – košenila. Zelené pigmenty zastupuje rezinát mědnatý s měděnkou a u černých pigmentů jsou to uhlíkatá a kostní čerň. Metodou FTIR bylo prokázáno pojivo na bázi vysychavých esterových olejů. Toto zjištění bylo dále upřesněno GC/MS analýzou, která identifikovala jako pojivo lněný olej. Výsledky rozsáhlého průzkumu se staly podkladem pro analýzu a interpretaci způsobu malby G. Müllera a pro její začlenění do širšího kontextu.