Cílem práce je zjistit postoje zdravotnických pracovníků k problematice dříve vyslovených přání neresuscitovat, jejich obavy spojené s aplikací dříve vyslovených přání neresuscitovat v praxi a názory na sporná místa legislativní úpravy. v teoretické práci je popsána podoba platné legislativy týkající se této problematiky, její vývoj a diskuse jí se týkající. Součástí teoretické části je i vymezení dříve vyslovených přání oproti jiným termínům týkajících se konce života. Data byla získána pomocí dotazníkového průzkumu mezi zdravotnickými pracovníky. Mezi nejdůležitější výsledky průzkumu patří zjištění lehké míry obav respondentů z neúměrného zkrácení života pacienta s dříve vysloveným přáním neresuscitovat, trestního stíhání a občansko-právního sporu při špatném rozhodnutí ohledně dříve vysloveného přání. Další významné zjištění je, že většina respondentů považuje dříve vyslovená přání za užitečná, avšak reálně by je respondenti spíše nevyužili nebo by je využili pouze v případě vážné nemoci. Poslední významné zjištění se týká návrhu legislativou daného centrálního registru dříve vyslovených přání, který by respondenti většinově považovali za užitečný.
