Fakulta zdravotnických studií / Faculty of Health Studies
Stálý URI pro tuto komunituhttps://hdl.handle.net/10195/3846
Procházet
3269 výsledky
Search Results
Otevřený přístup Výsledky dotazníkového šetření absolventů FZS akademického roku 2022/2023(Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií, 2024)Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Ošetřovatelská péče poskytovaná všeobecnou sestrou pracující v agentuře domácí péče(2023) Ochtinská, Hana; Daňková, LadaDomácí péče je forma zdravotní péče, která se neustále vyvíjí. Výkon povolání všeobecné sestry v domácím prostředí, její podpora a pomoc je vždy zaměřená ve prospěch pacienta. Spolu se sociální a laickou péčí tvoří základ péče o pacienta. Poskytování péče je dáno individuálními potřebami pacienta, tedy podpořit jeho somatické, duševní zdraví, ale také podpořit pacienta v sebepéči. Hlavním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika práce všeobecné sestry při poskytovaní odborné péče v agenturách domácí péče. Pro průzkum byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat pomocí nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce u 40 všeobecných sester pracujících v agenturách domácí péče. Průzkumným šetřením se ukázaly převazy ran jako nejčastější aktivita prováděná všeobecnou sestrou agentury domácí péče a jako nejnáročnější aktivita naopak vyhodnocování stavu pacienta a rozhodování se. Všeobecné sestry musí mnohdy pracovat pod časovým tlakem a s myšlenkami související s řízením motorového vozidla. Jako nejvýraznějším specifikem poskytované péče všeobecnou sestrou Agentury domácí péče se jeví její samostatnost, kdy se u pacienta v jeho sociálním prostředí musí spolehnout pouze na své znalosti a zkušenosti třeba i z předchozího výkonu práce u lůžka pacienta v nemocničním zařízení.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint International clinical assessment of smell: An international, cross-sectional survey of current practice in the assessment of olfaction(Wiley-Blackwell, 2023) Whitcroft, Katherine L; Alobid, Isam; Altundag, Aytug; Andrews, Peter; Carrie, Sean; Fahmy, Miriam; Fjaeldstad, Alexander W; Gane, Simon; Hopkins, Claire; Hsieh, Julien Wen; Huart, Caroline; Hummel, Thomas; Konstantinidis, Iordanis; Landis, Baslie N; Mori, Eri; Mullol, Joaquim; Philpott, Carl; Poulios, Aristotelis; Vodička, Jan; Ward, Victoria MObjectivesOlfactory dysfunction (OD) is common and carries significant personal and societal burden. Accurate assessment is necessary for good clinical and research practice but is highly dependent on the assessment technique used. Current practice with regards to UK/international clinical assessment is unknown. We aimed to capture current clinical practice, with reference to contemporaneously available guidelines. We further aimed to compare UK to international practice.DesignAnonymous online questionnaire with cross-sectional non-probability sampling. Subgroup analysis according to subspeciality training in rhinology ('rhinologists' and 'non-rhinologists') was performed, with geographical comparisons only made according to subgroup.ParticipantsENT surgeons who assess olfaction.ResultsResponses were received from 465 clinicians (217 from UK and 17 countries total). Country-specific response rate varied, with the lowest rate being obtained from Japan (1.4%) and highest from Greece (72.5%). Most UK clinicians do not perform psychophysical smell testing during any of the presented clinical scenarios-though rhinologists did so more often than non-rhinologists. The most frequent barriers to testing related to service provision (e.g., time/funding limitations). Whilst there was variability in practice, in general, international respondents performed psychophysical testing more frequently than those from the UK. Approximately 3/4 of all respondents said they would like to receive training in psychophysical smell testing. Patient reported outcome measures were infrequently used in the UK/internationally. More UK respondents performed diagnostic MRI scanning than international respondents.ConclusionsTo our knowledge, this is the most comprehensive UK-based, and only international survey of clinical practice in the assessment of OD. We present recommendations to improve practice, including increased education and funding for psychophysical smell testing. We hope this will promote accurate and reliable olfactory assessment, as is the accepted standard in other sensory systems.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Nestabilita karpometakarpálního kloubu palce: naše chirurgické výsledky(Galén s.r.o., 2023) Pilný, Jaroslav; Kachlik, D; Zeman, P; Horáčková, Kateřina; Hajek, PCÍL STUDIE Karpometakarpální (CMC) nestability kloubu palce vznikají po úrazech nebo v důsledku přetěžování kloubů u pacientů s vrozenou kloubní hypermobilitou. Často nejsou diagnostikovány a pokud se neléčí, jsou základem pro rozvoj rhizartrózy u mladých jedinců. Autoři prezentují výsledky techniky Eaton-Littler. MATERIÁL A METODY Autoři prezentují soubor 53 CMC kloubů pacientů s průměrným věkem 26,8 let (15-43 let) operovaných v letech 2005-2017. Poúrazové stavy byly zjištěny u 10 pacientů a ve 43 případech byla nestabilita způsobena hyperlaxitou, prokázanou i na jiných kloubech. Operace byla provedena z Wagnerova modifikovaného anteroradiálního přístupu. Po operaci byla přiložena sádrová dlaha na 6 týdnů, poté začala rehabilitace (magnetoterapie, rozcvička). Pacienti byli hodnoceni pomocí VAS (bolest v klidu a při zátěži), DASH skóre v pracovním modulu a subjektivního hodnocení (žádné obtíže, obtíže neomezující běžné aktivity a obtíže omezující běžné aktivity) před operací a 36 měsíců po operaci. VÝSLEDKY Při předoperačním hodnocení byla průměrná hodnota VAS 5,6 v klidu a 8,3 při zátěži. Při hodnocení VAS v klidu byly hodnoty za 6, 12, 24 a 36 měsíců po operaci 5,6, 2,9, 0,9, 1, 2 a 1,1. Při vyhodnocení v daných intervalech při zátěži byly zjištěné hodnoty 4,1, 2, 2,2 a 2,4. Skóre DASH v pracovním modulu bylo 81,2 před operací, 46,3 po 6 měsících, 15,2 po 12 měsících, 17,3 po 24 měsících a 18,4 po 36 měsících po operaci. Při subjektivním sebehodnocení 36 měsíců po operaci 39 pacientů (74 %) hodnotilo svůj stav jako bez obtíží, deset pacientů (19 %) uvedlo obtíže, které neomezovaly běžné aktivity a čtyři pacienti (7 %) uvedli potíže omezující běžné aktivity. DISKUSE Většina autorů prezentuje výsledky svých operací u pacientů s posttraumatickou kloubní nestabilitou a výborné výsledky uvádějí dva až šest let po operaci. Existuje zanedbatelné množství studií zabývajících se nestabilitami u pacientů s nestabilitou způsobenou hypermobilitou. Při použití konvenční metody popsané autory v roce 1973 jsou naše výsledky hodnocení provedené 36 měsíců po operaci srovnatelné s výsledky uváděnými jinými autory. Dobře si uvědomujeme, že se jedná o krátkodobé sledování a že tato metoda nezabrání rozvoji degenerativních změn v případě dlouhodobého sledování, ale snižuje klinické obtíže a může oddálit rozvoj těžké rizartrózy. u mladých jedinců. ZÁVĚRY CMC nestabilita kloubu palce je poměrně častá porucha, i když ne všichni jedinci mají klinické obtíže. V případě obtíží je potřeba instabilitu diagnostikovat a léčit, neboť tak lze předejít rozvoji časné rhizartrózy u predisponovaných jedinců. Naše závěry naznačují možnost chirurgického řešení s dobrými výsledky.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Short-term risk of periprocedural stroke relative to radial vs. femoral access: systematic review, meta-analysis, study sequential analysis and meta-regression of 2,188,047 real-world cardiac catheterizations(Taylor & Francis Inc, 2023) Tuzil, Jan; Matějka, Jan; Mamas, Mamas A. A; Dolezal, TomasObjectivesTo verify whether transradial (TRA) compared to transfemoral (TFA) cardiac catheterization reduces the risk of periprocedural stroke (PS).MethodsWe reviewed (CRD42021277918) published real-world cohorts reporting the incidence of PS within 3 days following diagnostic or interventional catheterization. Meta-analyses and meta-regressions of odds ratios (OR) performed using the DerSimonian and Laird method were checked for publication bias (Egger test) and adjusted for false-positive results (study sequential analysis SSA).ResultsThe pooled incidence of PS from 2,188,047 catheterizations (14 cohorts), was 193 (105 to 355) per 100,000. Meta-analyses of adjusted estimates (OR = 0.66 (0.49 to 0.89); p = 0.007; I-2 = 90%), unadjusted estimates (OR = 0.63 (0.51 to 0.77; I-2 = 74%; p = 0.000)), and a sub-group of prospective cohorts (OR = 0.67 (0.48 to 0.94; p = 0.022; I-2 = 16%)) had a lower risk of PS in TRA (without indication of publication bias). SSA confirmed the pooled sample size was sufficient to support these conclusions. Meta-regression decreased the unexplained heterogeneity but did not identify any independent predictor of PS nor any effect modifier.ConclusionPeriprocedural stroke remains a rare and hard-to-predict adverse event associated with cardiac catheterization. TRA is associated with a 20% to 30% lower risk of PS in real-world/common practice settings. Future studies are unlikely to change our conclusion.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Olfactory Nomenclature: An Orchestrated Effort to Clarify Terms and Definitions of Dysosmia, Anosmia, Hyposmia, Normosmia, Hyperosmia, Olfactory Intolerance, Parosmia, and Phantosmia/Olfactory Hallucination(Karger Medical and Scientific Publisher, 2023) Hernandez, Anna Kristina; Landis, Basile; Altundag, Aytug; Fjaeldstad, Alexander Wieck; Gane, Simon; Holbrook, Eric H; Huart, Caroline; Konstantinidis, Iordanis; Lechner, Matt; Macchi, Alberto; Mazal, Patricia Portillo; Miwa, Takaki; Philpott, Carl M; Pinto, Jayant M; Poletti, Sophia C; Vodička, Jan; Welge-Luessen, Antje; Whitcroft, Katherine L; Hummel, Thomas"Background: Definitions are essential for effective communication and discourse, particularly in science. They allow the shared understanding of a thought or idea, generalization of knowledge, and comparison across scientific investigation. The current terms describing olfactory dysfunction are vague and overlapping. Summary: As a group of clinical olfactory researchers, we propose the standardization of the terms ""dysosmia,"" ""anosmia,"" ""hyposmia,"" ""normosmia,"" ""hyperosmia,"" ""olfactory intolerance,"" ""parosmia,"" and ""phantosmia"" (or ""olfactory hallucination"") in olfaction-related communication, with specific definitions in this text. Key Messages: The words included in this paper were determined as those which are most frequently used in the context of olfactory function and dysfunction, in both clinical and research settings. Despite widespread use in publications, however, there still exists some disagreement in the literature regarding the definitions of terms related to olfaction. Multiple overlapping and imprecise terms that are currently in use are confusing and hinder clarity and universal understanding of these concepts. There is a pressing need to have a unified agreement on the definitions of these olfactory terms by researchers working in the field of chemosensory sciences. With the increased interest in olfaction, precise use of these terms will improve the ability to integrate and advance knowledge in this field."Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Gemischter Keimzelltumor des Endometriums im Senium(2023) Hensel, Germund; Laco, Jan; Košťál, Milan; Hácová, Mária; Ungermann, Leoš; Holá, JanaKeimzelltumoren treten meist im Kindesalter und in den Gonaden auf. Bei der Diagnostik und Verlaufskontrolle helfen bestimmte Tumormarker, ihre Therapie erfolgt chirurgisch und mittels Polychemotherapie. Unser Bericht beschreibt einen in mehrerer Hinsicht atypischen Fall in der ohnehin schon seltenen Tumorgruppe.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Developing a core outcome set for clinical trials in olfactory disorders: a COMET initiative(International Rhinologic Society, 2023) Philpott, C; Kumaresan, K; Fjaeldstad, A. W; Macchi, A; Monti, G; Frasnelli, J; Konstantinidis, I; Pinto, J; Mullol, J; Boardman, J; Vodička, Jan; Holbrook, E; Ramakrishnan, V. R; Lechner, M; Hummel, TStatement of problem: Evaluating the effectiveness of the management of Olfactory Dysfunction (OD) has been limited by a paucity of high-quality randomised and/or controlled trials. A major barrier is heterogeneity of outcomes in such studies. Core outcome sets (COS) -standardized sets of outcomes that should be measured/reported as determined by consensus-would help overcome this problem and facilitate future meta-analyses and/or systematic reviews (SRs). We set out to develop a COS for interventions for patients with OD.Methods: A long-list of potential outcomes was identified by a steering group utilising a literature review, thematic analysis of a wide range of stakeholders'views and systematic analysis of currently available Patient Reported Outcome Measures (PROMs). A subsequent e-Delphi process allowed patients and healthcare practitioners to individually rate the outcomes in terms of impor-tance on a 9-point Likert scale.Results: After 2 rounds of the iterative eDelphi process, the initial outcomes were distilled down to a final COS including sub-jective questions (visual analogue scores, quantitative and qualitative), quality of life measures, psychophysical testing of smell, baseline psychophysical testing of taste, and presence of side effects along with the investigational medicine/device and patient's symptom log.Conclusions: Inclusion of these core outcomes in future trials will increase the value of research on clinical interventions for OD.We include recommendations regarding the outcomes that should be measured, although future work will be required to further develop and revalidate existing outcome measures.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint Environmentální žal ve spiritualitě ekologa(2023) Sládek, KarelEnvironmentální nebo ekologický žal je dlouholetým fenoménem nejen v akademické komunitě. Tento článek představuje úvahy o environmentálním žalu jako fenoménu spirituality, a to jak v jeho obecně lidském, v přirozeném procesu poznání, tak v jeho duchovním a biblickém kontextu, včetně specificky křesťanského zarámování do eschatologické perspektivy. Environmentální žal je tedy pojímán jako součást teorie poznání a přirozené kontemplace, jako výraz vrozené nostalgie po ráji a strachu z jeho opětovné ztráty, výzva k ekologickému obrácení, k ekologickému smíření v naději na eschatologické naplnění.Článek Omezený přístup peer-reviewedpostprint End-Of-Life Care in a Long-Term Intensive Care Unit(ST ELIZABETH UNIV HEALTH & SOCIAL WORK BRATISLAVA, 2023) Horáčková, Kateřina; Portyšová, Šárka; Sládek, Karel; Kopecký, Michal; Pavlik, VladimirBackground: The paper details the last day of the life of a selected group of terminal patients in a long-term intensive care unit in 2020 and 2021. Methods: The study comprises descriptive evaluation research focusing on retrospective monitoring and detailed documentation of predefined indicators based on a developed evaluation form. The aim of this analysis of the medical records was to assess the care provided to the terminal patient in the long-term intensive care unit in relation to the recommendations in the field of palliative care. Results: The main outcome of the research is that palliative care or palliative approach in the particular ward is lacking. Patients are thus burdened with many invasive diagnostic and therapeutic interventions at the end of life, which usually do not bring any benefit to the patient. The findings include frequent measurements of physiological functions, collection of biological material, administration of antibiotics and infusion therapy, most often via a venous catheter, preventive positioning and active rehabilitation, and the absence of psychosocial and spiritual care. Conclusion: The research confirms the necessity of implementing palliative care or its principles into patient care in the department of long-term intensive care. This is possible with the support of senior staff, the involvement of all members of the nursing team, and the development of valid standards or recommendations in the care of terminal patients. The situation would also be helped by the presence of a palliative care team throughout the hospital.