Abstrakt:
Předložená diplomová práce má dvě části - teoretickou a experimentální. Teoretická část
popisuje hlavní typy fotopolymerací - radikálovou, kationtovou a hybridní, zmiňuje průběhy
jejich mechanismů, výhody, a také faktory, které ovlivňují jednotlivé typy vytvrzení. Dále
jsou v teoretické části vysvětleny pojmy týkající se viskozity a měřicí systémy viskozity.
Cílem experimentální části bylo sledovat dlouhodobou stabilitu připravených
nízkoviskózních vzorků kationtových, radikálových a hybridních systémů určených
k vytvrzení UV zářením. Stabilita vzorků byla sledována změnou dynamické viskozity
a tokového chování během dlouhodobého tepelného namáhání. Závěrem vyhodnocení byly
vzorky s nejlepší dlouhodobou stabilitou a experiment je okomentován jako celek.
