Abstrakt:
Příspěvek se zabývá heteropolykyselinami jako novými možnými dopanty vodivých polymerů, které se dají využít jako antikorozní pigmenty pro ochranu ocelových povrchů. Nově připravené pigmenty, křemičito-wolframové a fosfo-wolframové heteropolykyseliny, byly charakterizovány pomocí hustoty, olejového čísla, kde na základě těchto hodnot byla sestavena objemová koncentrační řada 0,5; 1; 3 a 5 % pigmentu v epoxyesterové pryskyřici jako pojivu. Nátěrové hmoty byly aplikovány na zkušební panely, kde byly provedeny mechanické a korozní testy. Stěžejní zkouškou byla expozice vzorků v prostředí ve vlhké atmosféře s obsahem oxidu siřičitého. Další důležitou testem bylo proměření měrné elektrické vodivosti a stanovení korozních úbytků materiálu. Vyhodnocením korozním projevů na vzorcích a ocelových podkladech po 1584 hodinách expozice dosahuje křemičito-wolframová heteropolykyselina vyšší antikorozní účinnosti. Při expozici vzorků po dobu 2352 hodinách byla ale stabilnější fosfo-wolframová heteropolykyselina, u které nedocházelo k takové míře deprotonace, jako u jejího zkoumaného protějšku.