Abstrakt:
Stať se věnuje podobám lingvocentrismu a etnocentrismu v podmínkách makedonského obrození, jehož jedním ze základních postulátů byl kodifikovaný jazyk. Pozornost je v tomto smyslu soustředěna především na aplikaci literárněhistorických úvah Vladimíra Macury (1945-1999) o symbolických úlohách jazyka do kontextu makedonského 19. století. V popředí tak vystupuje především pojem lingvocentrismu, chápaný v sémiotickém přístupu.
