Disertační práce / Dissertations FZS (Ph.D.)
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/49142
Procházet
22 výsledky
Search Results
Disertační práce Otevřený přístup Kvalita ošetřovatelské péče z pohledu hospitalizovaných dětí(Univerzita Pardubice, 2023) Černohorská, Iveta; Hodačová, Lenka (školitel); Brabcová, Iva; Kisvetrová, HelenaHlavním cílem práce bylo popsat hodnocení kvality pediatrické ošetřovatelské péče z pohledu hospitalizovaného dítěte mladšího školního věku. V České republice jsou k dispozici validované nástroje pro hodnocení spokojenosti hospitalizovaných pacientů s poskytnutou péčí pro dospělé pacienty, ne však pro děti. Hlavním výzkumným cílem práce bylo popsat transkulturní přenos nástroje určeného k hodnocení kvality péče o děti ve věku 7-11 let a ověřování psychometrických vlastností nástroje v podmínkách české praxe. V teoretické části jsou uvedena východiska výzkumné práce, popis současné situace v oblasti hodnocení kvality pediatrické ošetřovatelské péče z pohledu pacienta, problematiky metodiky transkulturního přenosu výzkumných nástrojů a výzkumné práce s dětmi ve věku 7-11 let. Dotazník Child Care Quality at Hospital (CCQH) byl vytvořen a psychometricky ověřen ve Finsku, obsahuje 61 položek a je určen dětem ve věku 7-11 let. V první fázi vlastního výzkumu byla vytvořena česká verze dotazníku CCQH, tento proces respektoval mezinárodní guidelines pro transkulturní přenos nástrojů ve zdravotnictví. V této fázi výzkumu byly identifikovány problematické oblasti nástroje, zejména nesoulad v překladu, potíže s pochopením abstraktních pojmů, délka dotazníku a položky se čtyřbodovou Likertovou škálou. V další fázi byly psychometrické vlastnosti české verze dotazníku CCQH ověřovány v rámci designu smíšeného výzkumu. V rámci testování obsahové validity byly realizovány polostrukturované rozhovory s pediatrickými odborníky. Pozitivně byl nástroj hodnocen zejména pro samotnou myšlenku, vytvořit validní dotazník pro děti. Odborníci si dobře uvědomují fakt, že názory dětí a rodičů se mohou lišit. Dotazník CCQH je však podle nich pro malé děti dlouhý, složitý a zahrnuje položky v rozporu s kompetencemi ošetřujícího personálu. Obsahová validita nástroje hodnocená metodou indexu obsahové validity s odborníky z praxe potvrdila výsledky týkající se obtížné terminologie a rozporu v kompetencích. Testování konstruktové validity české verze dotazníku bylo realizováno v rámci dotazníkového šetření u hospitalizovaných dětí ve věku 7-11 let (n-239). První výsledky, zaměřené na reliabilitu, ukázaly vhodné vlastnosti nástroje. Navazující analýzy týkající se ověřování psychometrických vlastností nástroje však ukázaly nízkou validitu nástroje. Byly identifikovány problematické oblasti, které potvrdily dosavadní zjištění a přinesly upřesňující informace pro nutné změny nástroje. Obsahová analýza dvou otevřených položek dotazníku ukázala, že ačkoli měly hospitalizované děti tendenci reagovat stručně, podařilo se získat bohatý pohled na jejich zkušenosti. Na základě výsledků šetření byly ověřovány praktické aspekty dotazníku. Polostrukturované rozhovory s hospitalizovanými dětmi ukázaly interpretaci aktuální dětské zkušenosti s vybranými oblastmi hospitalizace vztahujícími se k dotazníku CCQH. Celkově ukázaly, že negativní zkušenosti, se kterými se tyto děti setkaly, často uváděly jako situaci, kterou zvládly. Šetření potvrdilo specifické požadavky na výzkumná šetření a výzkumníky, zejména aspekty jako důvěryhodnost zapojených osob, přiměřená složitost otázek a motivace ke spolupráci s plnou koncentrací pozornosti dítěte. Zjištění, týkající se praktických aspektů administrace dotazníku, potvrdily nutnost dopomoci dětem s jeho vyplňováním, s vědomím rizika vlivu dospělé osoby. Zjištění se týkala zejména dětí ve věku 7-8 let. Závěrem práce je, že dotazník CCQH způsobuje menším dětem nepřiměřenou zátěž svou délkou a složitostí některých položek. V české klinické praxi by jej bylo možné používat pouze za podmínek spolupráce dětí s edukovanou dospělou osobou. To však nebylo původním záměrem přínosu tohoto nástroje pro českou klinickou praxi. Doporučením je vytvořit nástroj kratší, věkově přiměřený a plně respektující specifika české klinické praxe. K tomuto účelu byl na základě výsledků výzkumné práce vytvořen návrh položek.Disertační práce Otevřený přístup Péče porodní asistentky o ženu s porodní bolestí(Univerzita Pardubice, 2021) Puhlová, EvaDisertační práce Otevřený přístup Sledování kvality života pacientů s Crohnovou chorobou(Univerzita Pardubice, 2021) Ochtinská, HanaDisertační práce Otevřený přístup Management bolesti u hospitalizovaných pacientů v rámci kvality a bezpečí poskytované péče(Univerzita Pardubice, 2021) Červenková, ZuzanaDisertační práce Otevřený přístup Péče porodní asistentky o ženu s porodní bolestí(Univerzita Pardubice, 2021) Puhlová, Eva; Binder, Tomáš; Vrublová, Yvetta; Marečková, JanaPorodní bolest je součástí porodního procesu, z toho důvodu by tak měla být zohledňována i péče o ženu. Hodnocení, měření a léčba porodní bolesti je problematická, neboť není součástí patologického stavu organismu. V průběhu porodního procesu zastává porodní asistentka důležitou roli v problematice monitorace, hodnocení porodní bolesti a následně poskytuje rodičce vhodné intervence ke snížení porodní bolesti a k adaptaci ženy na porodní bolest (Mander, 2014). Copingové strategie při poskytování péče porodní asistentkou rodícím ženám pozitivně ovlivňují zvládání porodních bolestí, z čehož vychází nový hodnotící nástroj Labor Coping Scale (Childbirth Professionals International, 2018). Hlavním cílem práce bylo vytvoření české verze hodnotícího nástroje Labor Coping Scale určeného pro porodní asistentky při péči o ženu s porodní bolestí. Dílčími cíli bylo zjistit přístup porodních asistentek k hodnocení, dokumentaci a k péči o rodící ženy s porodní bolestí k argumentaci vzniku nové verze hodnotícího nástroje. Dalším dílčím cílem bylo zhodnocení uživatelské přívětivosti a využitelnosti nového hodnotícího nástroje v české klinické praxi.Disertační práce Otevřený přístup Sledování kvality života pacientů s Crohnovou chorobou(Univerzita Pardubice, 2021) Ochtinská, Hana; Bureš, Jan; Sikorová, Lucie; Pellant, ArnoštCrohnova nemoc jako chronické onemocnění ovlivňuje každodenní život jedince. Ten se potýká s mnoha pro něj nepříjemnými projevy nemoci a to nejen v době diagnostikování nemoci a krátce po ní, ale u většiny jedinců přetrvávají v menší nebo větší intenzitě po celý zbytek jeho života. Tyto problémy následně mohou zasahovat do psychických, ale i sociálních a dalších aspektů života. Crohnova nemoc je tedy komplexním zdravotním problémem, který je jedincem vnímán individuálně a rozdílně může být vnímána i kvalita jeho života. Předložená práce poskytuje komplexní pohled na problematiku subjektivně vnímané kvality života nemocných s chronickým onemocněním Crohnova nemoc. S ohledem na zjištěné, lze výsledky této práce využít nejen pro rozšíření teoretické základny interního ošetřovatelství, ale také v metodologii ošetřovatelské klinické praxe. Závěr práce nabízí návrh možných ošetřovatelských intervencí ke zlepšení kvality života nemocných s Crohnovou nemocí.Disertační práce Otevřený přístup Management bolesti u hospitalizovaných pacientů v rámci kvality a bezpečí poskytované péče(Univerzita Pardubice, 2021) Červenková, Zuzana; Hodačová, Lenka; Jarošová, Darja; Tothova, ValérieTato práce byla zaměřena na kvalitu poskytované péče v souvislosti s managementem akutní pooperační bolesti (dále jen APB). V teoretické části bylo objasněno filozofické, etické a ošetřovatelské pojetí problematiky, vč. managementu kvality a rizik, týmové spolupráce, spokojenosti pacienta, APB, pooperační péče a management APB. Hlavní filozofickou oporou byl v této práci pragmatismus, z něhož vychází smíšený design výzkumu. Etické aspekty vycházely především z principů obsažených v již díle Hippokratově: konat ve prospěch nemocného, nepoškozovat, dobře činit. V přístupu k péči o pacienta byly oporami tři základní pilíře: praxe založená na důkazech, humanismus a myšlenky Idy Jean Orlando. Po přípravné fázi byla provedena případová studie ve vybraném zdravotnickém zařízení obsahující popisný a evaluační výzkum zaměřený na kvalitu péče v souvislosti s managementem APB. Šlo o studium dat ze zdravotnické dokumentace ve vztahu k platným směrnicím, k doporučované hranici akceptovatelné intenzity APB v aktuálních publikacích, byly zohledněny názory vybraných sester a pacientů. To vše s předpokladem, že pozornost věnovaná kvalitě a prevenci poškození následkem nesprávné péče vede ke zlepšení spokojenosti pacienta s péčí a ke zvýšení jeho bezpečnosti. Zaměření studie vyplynulo z požadavků manažerů spolupracujícího zdravotnického zařízení a z výsledků výzkumných studií. Hlavním cílem práce bylo popsat management APB dospělých hospitalizovaných pacientů z hlediska kvality poskytované péče, odhalit případné nedostatky a na základě výsledků šetření uvést návrhy pro udržení a další zvyšování kvality v této oblasti. V souladu s hlavním cílem, čtyřmi dílčími cíli a devíti výzkumnými problémy byly popsány, uspořádány a podrobně dokumentovány vybrané ukazatele managementu APB těchto pacientů. Analyzovány byly informace získané od sester a pacientů během rozhovorů, platné směrnice a data získaná ze zdravotnické dokumentace pacientů, a to na dospávací jednotce a na standardním oddělení. Byly zaznamenány vhodné postupy, ale také odhaleny nedostatky. Neshody se směrnicemi a s aktuálními poznatky v odborných publikacích byly zaznamenány jak v předvýzkumech, tak v realizované případové studii. Na dospávací jednotce i standardním oddělení byly popsány např. neakceptovatelné hodnoty intenzity APB, nepodání vhodného analgetika, případně nedostatečná monitorace intenzity bolesti. U pacientů sledovaných na standardním oddělení bylo prokázáno významné zhoršení intenzity APB kolem osmé hodiny po operaci. I přes nalezené neshody byl názor většiny pacientů na tišení bolesti kladný. Závěrem práce byla navržena řešení pro další zvyšování kvality managementu APB.Disertační práce Otevřený přístup Tvorba znalostního dotazníku pro pacienty s diabetem mellitem(Univerzita Pardubice, 2021) Šoukalová, KristýnaDisertační práce byla zaměřena na tvorbu a ověření psychometrických vlastnosti znalostního dotazníku pro pacienty s diabetem. Vytvořený dotazník je prvním nástrojem, který pokrývá dosud neřešenou potřebu v České republice. Počet pacientů s diagnostikovaným diabetem neustále stoupá a vytvořený znalostní dotazník nabízí možnost hodnocení edukačních potřeb při stanovování edukační diagnózy pacienta v kognitivní oblasti. Další využití nástroje se předpokládá při hodnocení základních znalostí o nemoci či při hodnocení efektivity provedené edukace, která je personálně i časově velmi náročná. Efektivní edukace je základním kamenem sebepéče pacientů a také jedním z pilířů ošetřovatelské péče a práce jak lékařů, tak nelékařského zdravotnického personálu. V úvodu teoretické části je popsán teoretický rámec práce. První teoretický blok se věnuje problematice diabetu s ohledem na obsah položek vytvořeného znalostního dotazníku. Druhý teoretický blok práce je zaměřen na význam znalostí, edukační činnost jakožto významnou součást při budování a hodnocení úrovně znalostí a zejména na zákonitosti při tvorbě a ověřování psychometrických vlastností nově vytvořeného dotazníku, což bylo hlavním cílem disertační práce. Tvorba dotazníku proběhla na základě spolupráce s 12 odborníky z praxe pomocí techniky Delphi a výpočtu indexu obsahové validity (CVI) pro jednotlivé navržené oblasti (min. přijatelná hodnota 0,8), konkrétní položky (I–CVI) (min. přijatelná hodnota 0,78) a v poslední fázi pro jednotlivé části dotazníku (S–CVI/Ave) (min. přijatelná hodnota 0,90). V další fázi šetření byla ověřena srozumitelnost položek dotazníku pacienty s diabetem 1. typu (DM1T) a 2. typu (DM2T) a následně bylo znění položek konzultováno s 2 odborníky na český jazyk. Dalším krokem bylo stanovení srozumitelnosti („čtivosti“) položek dotazníku výpočtem pomocí Mistríkova vzorce (ideální hodnota průměrného textu: 30–40 bodů). Na základě vyplnění dotazníku respondenty byla vyhodnocena obtížnost položek dotazníku pomocí výpočtu hodnoty obtížnosti Q (0 = extrémně jednoduchá položka; 1 = extrémně obtížná položka) a jeho vnitřní konzistence výpočtem dle vzorce Kuder-Richardson 20 (min. přijatelná hodnota 0,7). Finální obsah dotazníku tvoří 5 hlavních témat, 16 oblastí a 53 položek. CVI se pro jednotlivé oblasti pohyboval v rozmezí 0,5–1,0, pro jednotlivé položky v rozmezí 0,33–1,0. Oblasti a položky dosahující hodnoty CVI nižší než min. stanovené, byly vyloučeny. Ověření srozumitelnosti položek dotazníku ze strany respondentů bylo provedeno na vzorku 41 pacientů (DM2T = 33; DM1T = 8) a na základě poskytnuté zpětné vazby bylo upraveno 5 položek dotazníku. Po konzultaci s odborníky na český jazyk byly 2 položky dotazníku stylisticky upraveny a taktéž byla sjednocena používaná terminologie. Vypočtená hodnota „čtivosti“ všech položek dotazníku dosáhla 38,47 bodů. Z dat získaných u souboru 258 pacientů (DM2T = 226; DM1T = 32) byla vypočtena hodnota obtížnosti položek s výsledkem v rozmezí 0,24–0,72 a vnitřní konzistence pro jednotlivé části dotazníku v rozmezí 0,70–0,88. Vytvořený znalostní dotazník má velmi dobré psychometrické vlastnosti (vysokou obsahovou validitu a vnitřní konzistenci). Položky nově vytvořeného znalostního dotazníku lze na základě výpočtu obtížnosti z dat získaných od respondentů zhodnotit jako průměrně obtížné. Všechny části dotazníku dosáhly na minimálně přijatelnou hodnotu vnitřní konzistence. Vytvořený dotazník byl ověřen a je vhodný pro užití u české populace pacientů s diabetem. Časová náročnost vyplnění dotazníku se pohybovala mezi 10 až 15 minutami, tudíž je reálné jeho použití v klinické praxi. Praktickým výstupem disertační práce je vytvořený znalostní dotazník a „uživatelský manuál“ určený pro edukátory či osoby, které s ním budou pracovat, nicméně přináší také podrobný popis metodiky při tvorbě nového nástroje.Disertační práce Otevřený přístup Možnosti optimalizace efektivity práce sester na Oddělení urgentního příjmu - Emergency(Univerzita Pardubice, 2021) Žďára, JaroslavDizertační práce je zaměřena na problematiku optimalizace pracovní činnosti personálu urgentního příjmu - Oddělení urgentní medicíny, či Emergency (dále jen OUM), v nemocnici fakultního typu, a to zejména na nelékařský zdravotnický personál tohoto oddělení. Zjišťuje, jaké faktory ovlivňují jak pozitivně, tak negativně systém práce OUM a zabývá se možnostmi, které by mohly optimalizovat a tím zlepšit celkový pracovní výkon těchto zaměstnanců. Oddělení urgentní medicíny je zásadním prvkem v systému péče o pacienta a tvoří dělící část mezi přednemocniční a nemocniční péčí. Funguje jako pracoviště prvního kontaktu a umožňuje třídění příchozích pacientů dle závažnosti stavu. U takto exponovaného pracoviště je tak možno očekávat řadu faktorů, které mohou negativně ovlivnit systém práce a úroveň poskytované zdravotní péče. V rámci této práce byla snaha tyto faktory identifikovat a tak zjistit možnosti optimalizace práce zdravotnického personálu na OUM, zejména u nelékařského. Na základě těchto faktorů byla zpracována rámcová doporučení pro praxi. V teoretické části práce bylo charakterizováno, jakým oddělením OUM je, v jakých společenských a legislativních normách funguje a jak je tato problematika řešena nejen v ČR, ale také v rámci rozvinutých států světa. Byly stanoveny dva hlavní cíle práce. Prvním bylo určení faktorů, které mohou mít pozitivní či naopak negativní vliv na kvalitu a efektivitu poskytované péče. V návaznosti na tyto faktory pak provedení jejich analýzy a vypracování doporučení, které mají možný potenciál ovlivnit výkon práce na OUM. Dále byly stanoveny i vedlejší úkoly, kam byla zařazena charakteristika OUM jako oddělení, provedení psychologického šetření personálu ve vztahu k pracovní zátěži a provedení kvalitativního šetření personálu. V praktické části práce byla provedena situační analýza oddělení za pomoci SWOT analýzy, které předcházela analýza makroprostředí pomocí PEST analýzy, mikroprostředí pomocí Porterova modelu 5 sil a konečně vnitřního prostředí pomocí McKinseyho modelu 7S. Na toto navazoval psychologický výzkum, prováděný dotazníkovou baterií, složenou z SUPOS 7, NAQ a dotazníku stanovující škálu skupinové atmosféry. Tohoto šetření se účastnilo 30 respondentů. Výzkum dále pokračoval kvalitativním šetřením personálu OUM dle zásad interpretativní fenomenologické analýzy. Bylo provedeno 11 rozhovorů, napříč všemi zdravotnickými profesemi, které na OUM poskytují zdravotní péči. V rámci psychologického šetření bylo zjištěno, že personál OUM není vystaven žádnému jevu, který by mohl vyvolávat zvýšenou nespokojenost na pracovišti či dokonce syndrom vyhoření. Byla prokázána spokojenost s výkonem práce a s kolektivem OUM, kdy nebyl prokázán ani deficit v rámci mezilidských vztahů na pracovišti. To ale nekoresponduje s výstupy kvalitativního šetření, čímž byla prokázána opodstatněnost použití tohoto typu výzkumu. Dle analyzovaných rozhovorů je na oddělení celá řada negativních, ale i pozitivních jevů, které mohou ovlivnit způsob práce personálu na OUM. Personál subjektivně vnímal jako velký nedostatek celkový systém práce a zaměření OUM, což je vyvoláno zejména nepochopením filosofie OUM jako oddělení a je to dáno chybnou komunikací managementu oddělení s pracovníky. S tím je spojena i skladba pacientů a jednotlivé typy diagnóz, které se na OUM objevují a u kterých vzniká rozpor, zda patří či nepatří na tento typ oddělení. Jako velký problém je vnímán personální stav oddělení, který je vyvolávající příčinou kontinuálně rostoucí pracovní zátěže personálu a tím i potenciálu vzniku syndromu vyhoření. S tím je spojena i skladba personálu, zejména u sester, kde je velmi citlivě vnímán generační rozdíl a odlišný způsob pojetí práce. S tím je nepřímo spojena i problematika obsazení jednotlivých služeb a celkově systém výkonu práce v rámci pracovního dne, který je často odvislý ne dle potřeb OUM, ale potřeb navazujících oddělení mateřské organizace – fakultní nemocnice. Jako pozitivní faktory byly personálem subjektivně vnímány zejména motivační, kdy se prokázala vysoká morálka a vůle personálu k práci na tomto oddělení. Dále se zde otevřel prostor k posílení sounáležitosti a tím i zvýšení pracovního nasazení cestou posílení faktorů, ovlivňujících firemní kulturu OUM. Potvrdilo se kvalitní logistické zabezpečení oddělení a uspokojující výše finančních odměn. Jako velké pozitivum je vnímán rovnocenný postoj ke všem členům zdravotnického týmu, kdy jasná diferenciace odpovědnosti vede k uznání jak lékařské, tak nelékařské profese. Doporučení pro praxi byly zpracovány jako všeobecné, s ohledem na zjištěná fakta a v kontextu výstupů odborných publikací. Nicméně není ambicí dogmaticky určovat, jakým způsobem lze tuto problematiku řešit, zejména z toho důvodu, že se projevila jako velmi komplexní a složitá, přesahující rámec této dizertační práce. Ta vznikla jako možné vodítko a informační východisko pro další, hlubší výzkum jednotlivých oblastí, které tato práce shromáždila.Disertační práce Otevřený přístup Využití modelu kulturních kompetencí v české ošetřovatelské praxi(Univerzita Pardubice, 2019) Škorničková, Zuzana; Moravcová, Markéta; Tóthová, Valérie; Sikorová, Lucie
- «
- 1 (current)
- 2
- 3
- »