Tato práce uvádí do problematiky mentální retardace ze sociálního hlediska. Poukazuje na některé historické momenty v péči o mentálně postižené jedince, zaměřuje se na vysvětlení základních pojmů a popisuje různé stupně mentálního postižení. Uvádí příčiny vzniku mentální retardace a popisuje psychologické zvláštnosti jedinců s mentální retardací, zejména v oblasti emocí a poznávání. Závěrem se zaměřuje na začlenění mentálně retardovaného jedince do společnosti, do vzdělávacího systému a na míru finanční účasti státu při péči o takové osoby. Praktická část je založena na zúčastněném pozorování klientů Denního stacionáře Slunečnice v Pardubicích, s cílem popsat, jak probíhá komunikace pracovníků stacionáře s klienty. Přiloženy jsou také kazuistiky klientů tohoto zařízení a standardizovaný rozhovor se sociálním pracovníkem stacionáře.