Abstrakt:
Politikou celého 20. století se prolíná snaha o snížení ekonomických rozdílů mezi regiony
jednotlivých států. Ať již nástroje, kterými mělo být tohoto cíle dosaženo, byly jakékoliv,
vždy bylo nejdříve nutné disparity v území identifikovat. Zpočátku jednoduché ukazatele byly
postupně nahrazovány stále sofistikovanějšími agregovanými indikátory, stejně tak čistě
ekonomické ukazatele byly postupně doplňovány o sociální rozměr a o otázky životního
prostředí. Od konce 20. století se společně s prosazováním myšlenek udržitelného rozvoje,
potažmo Agendy 21, přidávají indikátory kvality života obyvatel měst i vesnic.
Česká republika na počátku 21. století již do jisté míry smazala odstup, kterým v kvalitě
monitorování a samotného výkonu regionální politiky a správy několik desítek let zaostávala
za většinou evropských demokratických zemí. V rámci příchodu myšlenky strategického
plánování do každodenní praxe městských a krajských samospráv, začaly být využívány jak
mezinárodně vyzkoušené sady indikátorů, tak indikátory místně specifické.
