Abstract:
Tato práce se zaměřuje na zobrazení tématu samoty a odcizení v díle Zdeňka Němečka a Egona Hostovského. Toto téma je hledáno ve spojitosti s prostorem, který je zobrazován uvnitř fikčního světa literárního díla. Důvodem prostorového přesunu postav tematizovaných v těchto dílech je nejčastěji emigrace počátku 20. století či exil v letech 1939 a 1948. Hledání existenciálních motivů v Němečkových a Hostovského prózách je tedy založeno na analýze vybraných románů, případně povídek, které zobrazují člověka, jenž opouští domov z důvodu emigrace či exilu.
