Tato práce pojednává o milostné a erotické tematice ve dvou básnických sbírkách Františka Gellnera. Díky podrobnému rozboru jednotlivých básní zde přicházím k definici pojmu hořké lásky jako k souhrnu několika různých motivů. Tyto motivy jsou rozdělené a je rozebrán jejich význam. Za nejdůležitější motiv je považována metafora srdce-pohár, která se ukazuje být stěžejní, neboť na jejím základě lze od sebe obě Gellnerovy sbírky oddělit po stránce odlišného zobrazování erotiky. Práce dále zkoumá sbírky tří autorů, kteří byli považováni za Gellnerovy předchůdce a vyhodnocuje, nakolik jsou tito autoři skutečnými předchůdci Františka Gellnera z hlediska výskytu jednotlivých motivů hořkých lásek.
