Sídelní síť Františka Antonína Šporka ve světle vývoje raně novověkých šlechtických rezidencí v Čechách 16.-18. století
Článekpeer-reviewedpublished Náhled není k dispozici
Soubory
Datum publikování
2002
Autoři
Vedoucí práce
Oponent
Název časopisu
Název svazku
Vydavatel
Univerzita Pardubice
Abstrakt
Na přelomu 17. a 18. století přetrvává stále základní podoba aristokratické sídelní sitě, tvořené městským palácem v sídelním panovnickém městě a venkovským zámeckým sídlem. Ve srovnání s dobou předbělohorskou se objevují v koncepci venkovských sídel tři rozdíly: negace vojenské a obranné funkce, snaha o izolaci od světa poddaných a využití přírodního prostředí ke zdůraznění vlastního mirkosvěta venkovského šlechtického sídla. Šporkovo sídlo neslo všechny tři znaky, vybočovalo však svou velkorysostí, monumentalitou, uměleckou kvalitou a sochařskou a architektonickou výzdobou. V tomto směru lze jeho Kuks chápat jako prototyp ideální venkovské šlechtické rezidence.
Rozsah stran
p. 7-16
ISSN
1211-6629
Trvalý odkaz na tento záznam
Projekt
Zdrojový dokument
Scientific papers of the University of Pardubice. Series C, Institute of Languages and Humanities. 7 (2001)
Vydavatelská verze
Přístup k e-verzi
Bez omezení
Název akce
ISBN
Studijní obor
Studijní program
Signatura tištěné verze
47334
Umístění tištěné verze
Univerzitní knihovna (studovna)
Přístup k tištěné verzi
Klíčová slova
Špork, František Antonín, architektura, raný novověk, Kuks, šlechtická sídla