Abstract:
Obsáhlá studie Susanne Popp, která patří v současnosti k hlavním znalcům problematiky daltonského plánu v Evropě, se zabývá celkovým zhodnocením dosavadních zkušeností s organizováním škol (především druhého stupně) podle daltonského plánu. Po úvodních historických pasážích, popisujících vznik a vývoj daltonského plánu a jeho rozšiřování v průběhu 20. století se autorka věnuje objasnění principu pedagogické koncepce tvůrkyně daltonského plánu H. Parkhurstové, totiž svobodu, spoluprací a samostatností. Pro nás je zajímavé, že se autorka nevyhnula ani československým zkušenostem s daltonskýn plánem v meziválečném období. Na základě vlastních šetření autorka popisuje praktickou realizaci některých organizačních forem v současných školách a uvádí jejich pedagogické efekty v rámci školní výchovy a vzdělávání. V závěru se autorka věnuje možnostem uplatnění daltonského plánu v perspektivních úvahách o budoucnosti evropského školství a dospívá k názoru, který koresponduje s názory předních tvůrců modelu efektivní školy (K. Both, P. Salin, H. von Hentig): jde o stálou aktuálnost daltonského plánu a jeho využívání pro naplnění současných a perspektivních úkolů a cílů školy.
