Cílem práce je postihnout fenomén freetekno komunity v České republice pomocí analýzy uměleckých projevů jejich členů na základě holistického přístupu k umění. Prostřednictvím výtvarného umění, konkrétně rozborem funkčních, rituálních a symbolických rovin takzvaných "plachet", práce popisuje hlavní myšlenky freetekno subkultury, vysvětluje stěžejní princip DIY. Zabývá se ústředními funkcemi použití plachet a abstrahuje z nich důležité symbolické a rituální významy. Mapuje rovněž vznik freetekno scény v Evropě, sleduje "export" freetekna do ČR a jeho následný vývoj. Dále se práce věnuje umění v souvislosti s rituálem a halucinogeny a vztahuje tuto problematiku na fenomén freetekna. Práce vychází převážně z terénního výzkumu, je doplněna o dostupné empirické materiály (tiskoviny a data z internetových zdrojů). V závěru je potvrzena hypotéza umění jako odrazu sociokulturních struktur panujících v subkultuře freetekno.
