Práce se zabývá studiem deníků z cest Kateřiny Jungmannové-Lauermannové, přibližuje tím cestování středních vrstev a péči o zdraví v první polovině 19. století, zejména o aplikaci vodoléčby v méně tradičních menších lázeňských střediscích. V práci je též zachycen obraz rodinných vztahů Kateřiny Jungmannové-Lauermannové.
