Abstrakt:
V první části práce je na základě literární rešerše dokumentovaný vývoj v oblasti výzkumu tepelně stálých výbušnin. Je konstatováno, že mezi atraktivní výbušniny tohoto druhu, použitelné jako sekundární náplně rozbušek, patří zvláště hexanitrostilben (HNS), hexogen (RDX), oktogen (HMX) a pravdepodobně i 2,6-bis(2,4,6-trinitrofenylamino)-3,5-dinitropyridin (PYX). Z dalších polynitrosloučenin tohto typu jsou použitelné hexanitroazobenzen (HNAB) a dipikrylsulfon (DIPSO). Byl syntetizovaný 1-(2,4,6-trinitrofenyl)-5,7-dinitrobenzotriazol (BTX), který byl s negativním výsledkem ověřený v bezolovnatých pilulích. Pomocí DTA byla specifikovaná tepelná stálost několika zajímavých polynitrosloučenin typu tepelně stálých trhavin. Druhá část práce se zaobírá ověřením syntézy PYX jednak z pyridinu a 2,4,6-trinitrochlorbenzenu jako výchozích surovin, jednak s využitím 2,4-dinitrochlorbenzenu přes (2,4-dinitrofenylamino)pyridin a s využitím 2,6-dimetoxy-3,5-dinitropyridin přes 2,6-bis(fenylamino)-3,5-dinitropyridin jako meziprodukty. Poslední dva způsoby jsou pro nestabilitu 2,6-diaminopyridinového systému v nitrační m prostředí neschůdné. Jako optimální se jeví syntéza PYX z 2,4,6-trinitroalkoxibenzenu a 2,6-diaminopyridinu. Cena uvedeného diaminu je odhadnutá na 2,8 až 2,9 násobek ceny pyridinu. Z výsledků testování PYX jako sekundární náplně termostabilních rozbušek vyplynula jeho snášenlivost s azidom olovnatým, prakticky stejný osový účinek jako při RDX a HMX, a to i po tepelném namáhaní a zřetelně vyšší tepelná stálost proti HNS.