Abstrakt:
Tato práce se zabývá využitím 1,2-propandiolu v kombinaci s tenzidy, případně jinými látkami jako základní složky vlhčícího roztoku pro ofsetový tisk. V teoretické části jsou uvedeny požadavky na vlhčící roztoky, výhody i nevýhody alkoholového vlhčení a možnosti náhrady isopropylalkoholu. Nové poznatky byly čerpány také z americké patentové literatury posledních let. V experimentální části byla ověřována metoda stanovení zeta-potenciálu na fázovém rozhraní tisková deska-vlhčící roztok. Zatím se však neprokázala její použitelnost pro studium procesu vlhčení. Dále byly proměřeny základní vlastnosti (pH, povrchové napětí, stykový úhel, emulgovatelnost, měrná vodivost a viskozita) běžných roztoků, vodných roztoků modelovaných směsí -propandiol-PVA, 1,2-propandiol-1-metoxy-2-propanol, tenzidy) a roztoků připravených podle rotačního centrálního kompozičního plánu. Dosud nejlepší variantou nového vlhčícího prostředku, který se osvědčil při tisku, je vodný roztok 1,2-propandiolu(1,25hm.%) s přídavkem tenzidu Slovasol 255 nebo Slovanik 2010(1,92hm.%) a tlumivého roztoku (0,58hm.%).